Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Zdvořilý nezájem Politické a ekonomické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném východě 1900–1914

obálka Zdvořilý nezájem Politické a ekonomické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném východě 1900–1914

Aleš Skřivan st.

Vydání: 1.
Datum vydání: 2014
Formát: 165 x 240
Vazba: pevná
Stran: 256
EAN: 9788086781235

 300 KčSleva 35 %-105 KčU nás jen195 KčSklademKoupit

Přestože Rakousko-Uhersko nikdy nevybudovalo koloniální říši, mělo své zájmy v některých zámořských oblastech. Jednou z nich byl i Dálný východ, kam obchodníci z habsburské monarchie dorazili již v osmnáctém století. Rakousko přesto bylo ve východní Asii opožděným příchozím. Od konce XIX. století byl Dálný východ jedním z hlavních ohnisek mezinárodního napětí. Dopad na rakousko-uherskou politiku byl spíše nepřímý – pozornost ruského rivala se odvracela od Balkánu. Vídeň však posilovala své zastoupení ve východní Asii, zvažovala vytvoření námořní základny v Číně, podílela se na potlačení Boxerského povstání a získala koncesi v Tiencinu. Pozice monarchie v obchodu s Japonskem se po roce 1900 zlepšovala, úspěchy Škodových závodů před rokem 1914 naznačovaly, že může dojít i k rozvoji obchodu s Čínou. Po vypuknutí první světové války se však Japonsko přidalo na stranu Dohody, roku 1917 tak učinila i Čína. Tím rakousko-uherské angažmá na Dálném východě skončilo. Jaký byl charakter politiky Vídně na Dálném východě? Jak aktivní byly na tamních trzích rakousko-uherské firmy? Na tyto a další otázky hodlá odpovědět naše publikace.

Obsah

Úvod
1. Rakousko-Uhersko a Dálný východ před rokem 1900 (Jan Kočvar)
2. Územní ambice Rakousko-Uherska (Jan Kočvar)
3. Doprava z Rakousko-Uherska do zámoří (Aleš Skřivan st.)
4. Ekonomické zájmy Rakousko-Uherska v Číně v letech 1900-1914 (Aleš Skřivan ml.)
5. „Čínské obchody“ Škodových závodů před první světovou válkou (Aleš Skřivan ml.)
6. Rakousko-Uhersko a Boxerské povstání (Jan Kočvar)
7. Vztahy Vídně a Pekingu po roce 1901 (Jan Kočvar)
8. Diplomatické a politické vztahy Rakousko-Uherska a Japonska, 1900-1914 (Lukáš Novotný)
9. Ekonomické vztahy habsburské monarchie a Japonska, 1900-1914 (Aleš Skřivan st.)
10. Rusko-japonská válka v rakouském tisku (Lukáš Novotný)
11. Rusko-japonská válka očima rakousko-uherských vojenských atašé (Lukáš Novotný)

Závěr
Bibliografie
Rejstřík
Příloha - tabulky
Příloha - fotografie
Summary

prof. PhDr. Aleš Skřivan st., CSc.

(*1944) V roce 1967 ukončil na FF UK studium oborů historie a bohemistiky. Po absolvování základní vojenské služby působil jako vědecký aspirant na Katedře obecných dějin. Na počátku 70. let mu byla znemožněna obhajoba kandidátské disertace s odůvodněním, že zastává názory západní liberální historiografie. Až v roce 1987 mohl obhájit práci Německé koloniální zábory v Africe v letech 1884/1885. Teprve po listopadu 1989 se mohl habilitovat (1991), roce 1997 byl jmenován profesorem oboru obecné dějiny. Působí v Ústavu světových dějin Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a na Katedře historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Řádný člen Royal Historical Society v Londýně a Gesellshaft für Überseeische Geschichte. Odborně se zaměřuje na dějiny novověku, speciálně pak na dějiny mezinárodních vztahů v "dlouhém" 19. století.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

21. 11. 1916

Ve Vídni zemřel císař rakouská, král uherský a nekorunovaný král český František Josef I. Habsburský.

22. 11. 1635

Zemřel pan Václav Vratislav z Mitrovic. Vychování získal na jezuitských školách. Roku 1591 byl jako páže v poselstvu do Cařihradu, ale cestou upadl do tureckého zajetí. Po čtyřech letech se vrátil do vlasti a tyto své zážitky sepsal v c.

23. 11. 1457

V Praze zemřel král Ladislav Pohrobek, narozený 22.2.1440, který byl synem Albrechta II. a Alžběty dcery Zikmunda Lucemburského.

24. 11. 1907

Slavnostně bylo otevřeno Městské divadlo na Královských Vinohradech.

25. 11. 1431

V Mediolámě byl železnou korunou korunován císař Zikmund Lucemburský.

26. 11. 1926

V Praze zemřela česká spisovatelka Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Pechová.

27. 11. 1576

M.Daniel Adam z Veleslavína měl svatbu s Annou, prvorozenou dcerou Jiřího Melantrycha , senátora a impressora Starého města pražského.