Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Zdvořilý nezájem Politické a ekonomické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném východě 1900–1914

obálka Zdvořilý nezájem Politické a ekonomické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném východě 1900–1914

Aleš Skřivan st.

Vydání: 1.
Datum vydání: 2014
Formát: 165 x 240
Vazba: pevná
Stran: 256
EAN: 9788086781235

 300 KčSleva 35 %-105 KčU nás jen195 KčSklademKoupit

Přestože Rakousko-Uhersko nikdy nevybudovalo koloniální říši, mělo své zájmy v některých zámořských oblastech. Jednou z nich byl i Dálný východ, kam obchodníci z habsburské monarchie dorazili již v osmnáctém století. Rakousko přesto bylo ve východní Asii opožděným příchozím. Od konce XIX. století byl Dálný východ jedním z hlavních ohnisek mezinárodního napětí. Dopad na rakousko-uherskou politiku byl spíše nepřímý – pozornost ruského rivala se odvracela od Balkánu. Vídeň však posilovala své zastoupení ve východní Asii, zvažovala vytvoření námořní základny v Číně, podílela se na potlačení Boxerského povstání a získala koncesi v Tiencinu. Pozice monarchie v obchodu s Japonskem se po roce 1900 zlepšovala, úspěchy Škodových závodů před rokem 1914 naznačovaly, že může dojít i k rozvoji obchodu s Čínou. Po vypuknutí první světové války se však Japonsko přidalo na stranu Dohody, roku 1917 tak učinila i Čína. Tím rakousko-uherské angažmá na Dálném východě skončilo. Jaký byl charakter politiky Vídně na Dálném východě? Jak aktivní byly na tamních trzích rakousko-uherské firmy? Na tyto a další otázky hodlá odpovědět naše publikace.

Obsah

Úvod
1. Rakousko-Uhersko a Dálný východ před rokem 1900 (Jan Kočvar)
2. Územní ambice Rakousko-Uherska (Jan Kočvar)
3. Doprava z Rakousko-Uherska do zámoří (Aleš Skřivan st.)
4. Ekonomické zájmy Rakousko-Uherska v Číně v letech 1900-1914 (Aleš Skřivan ml.)
5. „Čínské obchody“ Škodových závodů před první světovou válkou (Aleš Skřivan ml.)
6. Rakousko-Uhersko a Boxerské povstání (Jan Kočvar)
7. Vztahy Vídně a Pekingu po roce 1901 (Jan Kočvar)
8. Diplomatické a politické vztahy Rakousko-Uherska a Japonska, 1900-1914 (Lukáš Novotný)
9. Ekonomické vztahy habsburské monarchie a Japonska, 1900-1914 (Aleš Skřivan st.)
10. Rusko-japonská válka v rakouském tisku (Lukáš Novotný)
11. Rusko-japonská válka očima rakousko-uherských vojenských atašé (Lukáš Novotný)

Závěr
Bibliografie
Rejstřík
Příloha - tabulky
Příloha - fotografie
Summary

prof. PhDr. Aleš Skřivan st., CSc.

(*1944) V roce 1967 ukončil na FF UK studium oborů historie a bohemistiky. Po absolvování základní vojenské služby působil jako vědecký aspirant na Katedře obecných dějin. Na počátku 70. let mu byla znemožněna obhajoba kandidátské disertace s odůvodněním, že zastává názory západní liberální historiografie. Až v roce 1987 mohl obhájit práci Německé koloniální zábory v Africe v letech 1884/1885. Teprve po listopadu 1989 se mohl habilitovat (1991), roce 1997 byl jmenován profesorem oboru obecné dějiny. Působí v Ústavu světových dějin Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a na Katedře historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Řádný člen Royal Historical Society v Londýně a Gesellshaft für Überseeische Geschichte. Odborně se zaměřuje na dějiny novověku, speciálně pak na dějiny mezinárodních vztahů v "dlouhém" 19. století.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

23. 5. 1618

Královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav z Martinic a písař Filip Fabricius byli zástupci českých stavů svrženi okny české kanceláře do hradního příkopu. Tato druhá pražská defenestrace byla počátkem .

24. 5. 1212

Zemřela dánská královna Dagmar (vlastním jménem Markéta), choť Valdemara II. a dcera českého krále Přemysla Otakara I. Česká princezna se stala národní světicí Dánů, blahodárně působila na královu povahu, orodovala za poddané, pom.

25. 5. 1461

Dcera krále Jiřího z Poděbrad Kateřina byla ten den zasnoubena králi Mayášovi uherskému.

26. 5. 1876

V Praze zemřel český buditel, politik a dějepisec František Palacký - Otec národa.

27. 5. 1421

Toho dne Slezané vtrhli do Čech, vypálili město Poličku kde pobili všechny obyvatele, mnohým jazyky uřezali.

28. 5. 1422

Pražané se Zikmundem Korybutovičem oblehli hrad Karlštejn, kde byla posádka císaře Zikmunda. Chtěli získat královskou korunu, která však byla včas převezena na Velhartice. Oblehatelů bylo celkem 29000 a hrad neúspěšně obléhali 6 měsí.

29. 5. 1916

V Praze zemřel český nakladatel Jan Otto. Narodil se roku 1841 v Přibyslavi a od roku 1871 začal vlastním nákladem vydávat sbírky, publikace a časopisy. Nejznámějším a nejvýznačnějším počinem bylo vydání Ottova Slovníku naučného.