Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Zdvořilý nezájem Politické a ekonomické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném východě 1900–1914

obálka Zdvořilý nezájem Politické a ekonomické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném východě 1900–1914

Aleš Skřivan st.

Vydání: 1.
Datum vydání: 2014
Formát: 165 x 240
Vazba: pevná
Stran: 256
EAN: 9788086781235

 300 KčSleva 35 %-105 KčU nás jen195 KčSklademKoupit

Přestože Rakousko-Uhersko nikdy nevybudovalo koloniální říši, mělo své zájmy v některých zámořských oblastech. Jednou z nich byl i Dálný východ, kam obchodníci z habsburské monarchie dorazili již v osmnáctém století. Rakousko přesto bylo ve východní Asii opožděným příchozím. Od konce XIX. století byl Dálný východ jedním z hlavních ohnisek mezinárodního napětí. Dopad na rakousko-uherskou politiku byl spíše nepřímý – pozornost ruského rivala se odvracela od Balkánu. Vídeň však posilovala své zastoupení ve východní Asii, zvažovala vytvoření námořní základny v Číně, podílela se na potlačení Boxerského povstání a získala koncesi v Tiencinu. Pozice monarchie v obchodu s Japonskem se po roce 1900 zlepšovala, úspěchy Škodových závodů před rokem 1914 naznačovaly, že může dojít i k rozvoji obchodu s Čínou. Po vypuknutí první světové války se však Japonsko přidalo na stranu Dohody, roku 1917 tak učinila i Čína. Tím rakousko-uherské angažmá na Dálném východě skončilo. Jaký byl charakter politiky Vídně na Dálném východě? Jak aktivní byly na tamních trzích rakousko-uherské firmy? Na tyto a další otázky hodlá odpovědět naše publikace.

Obsah

Úvod
1. Rakousko-Uhersko a Dálný východ před rokem 1900 (Jan Kočvar)
2. Územní ambice Rakousko-Uherska (Jan Kočvar)
3. Doprava z Rakousko-Uherska do zámoří (Aleš Skřivan st.)
4. Ekonomické zájmy Rakousko-Uherska v Číně v letech 1900-1914 (Aleš Skřivan ml.)
5. „Čínské obchody“ Škodových závodů před první světovou válkou (Aleš Skřivan ml.)
6. Rakousko-Uhersko a Boxerské povstání (Jan Kočvar)
7. Vztahy Vídně a Pekingu po roce 1901 (Jan Kočvar)
8. Diplomatické a politické vztahy Rakousko-Uherska a Japonska, 1900-1914 (Lukáš Novotný)
9. Ekonomické vztahy habsburské monarchie a Japonska, 1900-1914 (Aleš Skřivan st.)
10. Rusko-japonská válka v rakouském tisku (Lukáš Novotný)
11. Rusko-japonská válka očima rakousko-uherských vojenských atašé (Lukáš Novotný)

Závěr
Bibliografie
Rejstřík
Příloha - tabulky
Příloha - fotografie
Summary

prof. PhDr. Aleš Skřivan st., CSc.

(*1944) V roce 1967 ukončil na FF UK studium oborů historie a bohemistiky. Po absolvování základní vojenské služby působil jako vědecký aspirant na Katedře obecných dějin. Na počátku 70. let mu byla znemožněna obhajoba kandidátské disertace s odůvodněním, že zastává názory západní liberální historiografie. Až v roce 1987 mohl obhájit práci Německé koloniální zábory v Africe v letech 1884/1885. Teprve po listopadu 1989 se mohl habilitovat (1991), roce 1997 byl jmenován profesorem oboru obecné dějiny. Působí v Ústavu světových dějin Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a na Katedře historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Řádný člen Royal Historical Society v Londýně a Gesellshaft für Überseeische Geschichte. Odborně se zaměřuje na dějiny novověku, speciálně pak na dějiny mezinárodních vztahů v "dlouhém" 19. století.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

27. 7. 1583

O půlnoci zemřel ve věku 68 let pan Bohuslav Hasištejnský z Lobkovicz, tří císařů římských a králů českých rada, později nejvyšší sudí a naposledy komorník království českého.

28. 7. 1742

Císařovna Marie Terezie postoupila Prusku markrabství Horní a Dolní Lužice, knížectví slezské a hrabství kladské.

29. 7. 1856

V Praze zemřel český politik, spisovatel a buditel Karel Havlíček Borovský.

30. 7. 1419

Na radnici Nového Města pražského byla provedena příznivci husitského hnutí defenestrace a zabití dvanácti konšelů.

31. 7. 1627

Mandátem císaře Ferdinanda II. Habsburského bylo náboženství římskokatolické prohlášeno za jediné oprávněné v Čechách. Kdo by neuposlechnul měl se v šestiměsíční lhůtě vystěhovat do zahraničí.

1. 8. 1696

V Žumberku se narodil Prokop Diviš pozdější kněz a vynálezce hromosvodu .

2. 8. 1633

Na americké půdě přistál první Čech - Augustin Heřman, český exulant který se natrvalo usadil v Novém Amsterodamu (nynější New York), kde zastával důležité diplomatické úřady.