Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Vysoká škola ekonomická v Praze a rok 1968

obálka Vysoká škola ekonomická v Praze a rok 1968

Aleš Skřivan ml., Andrej Tóth

Vydání: 1.
Datum vydání: 2018
Formát: 160 x 225
Vazba: pevná
Stran: 276
EAN: 9788086781372

 340 KčSleva 35 %-120 KčU nás jen220 KčSklademKoupit

Publikace seznamuje s odrazem událostí roku 1968 a s jeho dozvuky na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE). Hlavní pozornost je věnována ohlasu školy na reformní období, respektive polednový obrodný proces, jak se její pracovníci zapojovali do reformního procesu, jaký byl bezprostřední dopad srpnových událostí na VŠE, a to vše na pozadí souhrnu širšího kontextu politicko-společenského vývoje v Československu v reformním období šedesátých let a v roce 1968. Monografie je dílem autorů, kteří se v rámci širšího výzkumného týmu dlouhodobě zabývají výzkumem vývoje ekonomického vysokoškolského vzdělávání u nás. Jádro tohoto týmu působí na Katedře hospodářských věd Národohospodářské fakulty VŠE. Publikace byla zpracována nejen na základě studia primárních pramenů ze Spisovny VŠE a Národního archivu v Praze, ale i na základě cenných pramenů získaných od pamětníků, aktivních studentů VŠE v roce 1968.

Obsah

Úvod

Společensko-politická situace v Československu v reformním období (před rokem 1968)

Společensko-politická situace v roce 1968

Shrnutí vývoje československého vysokého školství v období 1945 - 1968

Vliv KSČ na vývoj vysokých škol v šedesátých letech s důrazem na VŠE

K Šikově reformě a významu odborníků z VŠE v Praze

Rok 1968 na VŠE v Praze a jeho dozvuky

Působení dobrovolných studentských organizací v rámci zajišťování zahraničních kontaktů studentů VŠE v druhé pol. 60. let

Závěr

prof. PhDr. Ing. Aleš Skřivan ml., Ph.D.

(*1973) V září 1997 dokončil inženýrské studium na Vysoké škole ekonomické v Praze (obor mezinárodní obchod). Od února 1998 je pracovníkem Katedry hospodářských dějin tamtéž. V březnu 2004 obhájil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy disertační práci Hospodářské reformy v ČLR v letech 1979–1989. V červnu 2009 byl jmenován rektorem Univerzity Karlovy docentem v oboru hospodářské a sociální dějiny. Jeho publikace Československý vývoz do Číny 1918–1992 získala Cenu rektora Vysoké školy ekonomické v Praze za prestižní publikaci v roce 2010. Od roku 2008 vede také kurzy k dějinám Dálného východu a hospodářským dějinám na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Od prosince 2012 je vedoucím Katedry hospodářských dějin a od roku 2013 ředitelem Centra pro dějiny VŠE v Praze. V březnu 2014 byl jmenován profesorem v oboru hospodářské a sociální dějiny. Působí v oborových a vědeckých radách, rovněž v redakčních radách několika odborných periodik. Je autorem tří monografií, spoluautorem 8 monografií a autorem 60 odborných studií zabývajících se především československo-čínskými hospodářskými vztahy, resp. různými dílčími tématy z hospodářských dějin Československa a zemí Dálného východu. V posledních letech se věnuje rovněž výzkumu dějin ekonomického vysokého školství ve střední Evropě. Publikoval své studie celkem v deseti zemích a některé z jeho prací jsou zaznamenány na Web of Science.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

15. 6. 1086

Kníže Vratislav byl za svou statečnost, věrnost a hrdinské skutky od císaře Jindřicha IV. učiněn prvním českým králem.

16. 6. 1848

Revoluční Praha kapitulovala před masivní dělostřeleckou převahou generála Windischgrätze.

17. 6. 1400

V Římě zemřel třetí arcibiskup pražský Jan z Jenštejna, mystik, asketa a básník, synovec a nástupce arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Na stolec pražský nastoupil roku 1379 a léta své vlády vyplnil spory s králem Václavem IV. jejichž o.

18. 6. 1882

V Praze se konal první všesokolský slet, kterého se zúčastnilo 76 jednot s 1.600 členy pod vedením dr.Miroslava Tyrše.

19. 6. 1898

Byl položen základní kámen k pomníku Františka Palackého na náměstí pod Emauzy. Pomník je dílem sochaře Stanislava Suchardy a je vytesán ze žuly.

20. 6. 1722

V Praze zemřel ve věku 67 let architekt a stavitel Krištof Dientzenhofer. Mezi jeho vrcholná díla patří např. chrám sv.Mikuláše na Malé straně nebo opatský chrám sv.Markéty v Břevnově .

21. 6. 1621

Toho dne byla vykonána strašlivá exekuce 27 vůdců českého stavovského povstání na Staroměstském náměstí.