Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Šlechta bez monarchie. Staré elity posthabsburské střední Evropy 1918 - 1938

obálka Šlechta bez monarchie. Staré elity posthabsburské střední Evropy 1918 - 1938Novinka

Václav Horčička, Jan Županič

Vydání: 1.
Datum vydání: 2025
Formát: 165 x 230
Vazba: pevná
Stran: 440
EAN: 9788086781488

 698 KčSleva 33 %-233 KčU nás jen465 KčSklademKoupit

Kniha se věnuje působení šlechty ve veřejném životě Československé a Rakouské republiky v období mezi světovými válkami. Pozornost soustředí především na její činnost v obou armádách, diplomacii a politice těchto států. Autoři odpovídají na otázku, do jaké míry byla šlechta ochotna se veřejně angažovat po rozpadu rakousko-uherské monarchie a ustavení republikánských režimů. Identifikují přitom shody, ale i rozdíly v přístupů šlechticů v Československu a Rakousku. Konstatují, že v obou případech šlechta a zejména její nejelitnější část, aristokracie, vnímala nové poměry se značnou nedůvěrou. Na příkladech konkrétních šlechticů a šlechtičen kniha současně prokazuje, že zejména v Rakousku se aristokracie na situaci poměrně rychle adaptovala a stala se spojencem konzervativních politických sil soustředěných jak v křesťanskosociální straně, tak v domobraně polovojenského charakteru zvané Heimwehr. Současně dokládá obdobný, byť méně nápadný posun ve vnímání československé reality šlechtou ve třicátých letech dvacátého století. Důvody autoři spatřují mimo jiné v nacistické hrozbě, která vedla aristokracii v Československu i Rakousku k vlasteneckým postojům a tím i vyšší míře angažovanosti.

Obsah

Úvod
Rakousko v meziválečném období (VH)
Proměna a krize aristokratické společnosti habsburské monarchie (JŽ)
Šlechta v rakouské a československé armádě a Heimwehru (JŽ)
I. Exkurz: Šlechta v rakousko-uherské armádě
II. Šlechta v armádě první Rakouské republiky
III. Šlechta v Heimwehru
IV. Šlechta v armádě první Československé republiky
Aristokraté v úřednické službě první Československé republiky (JŽ)
Úvahy barona Ferdinanda Hildprandta a prince Bedřicha Schwarzenberga o šlechtě a českém národě (VH)
Alfred III. a Ludwig Aladár Windischgrätzovi. Od konzervativce k radikálovi (VH)
Evžen Alfons Czernin (VH)
Rodinný rozkol. Bratři Johannes a Richard Coudenhove-Kalergi (VH)
Marie Terezie Collaltová a její postoj k situaci ve střední Evropě v meziválečném období (VH)
Hrabě Peter Rivertera von Salandra. Ve službách stavovského státu )VH)
Aristokraté v diplomatických službách rakouské první republiky.
Georg svobodný pán von und zu Franckenstein (1878-1953 a další (VH)
Štýrští aristokraté a jejich role v takzvaném Pfrimerově puči.
Barthold Stürgkh a Karl Othmar Lamberk v roce 1931 (VH)
Aristokratka mezi monarchií a republikou. Henriette Nostitzová, rozená Chotková (MŽ)
Dštská léta (MŽ)
Dospívání v kruhu příbuzných (MŽ)
Komtesa "na vdávání" (MŽ)
Dáma ústavu šlechtičen (MŽ)
Sarajevský atentát a jeho důsledky (MŽ)
Konec starého světa (MŽ)
Aristokratka bez monarchie (MŽ)
Život po roce 1939 (MŽ)
Závěr
Prameny a literatura
Jmenný rejstřík

prof. PhDr.Ph.D. Václav Horčička, Ph.D.

Prof. Václav Horčička se na Filozofické fakultě Univerzity Karlově v Praze věnuje výzkumu dějin středoevropské šlechty a dějinám mezinárodních vztahů ve 20. století. Je autorem či spoluautorem tří odborných monografií věnovaných rakousko-uherské zahraniční politice na počátku dvacátého století. V posledních několika letech se soustředil na výzkum československo-lichtenštejnských vztahů. Na toto téma publikoval řadu časopiseckých studií. Společně s Rolandem Marxerem zpracoval z pověření Česko-lichtenštejnské komise historiků dějiny konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů v Československu po druhé světové válce (Liechtenstein und die tschechoslowakischen Konfiskationen von 1945: Vom Zweiten Weltkrieg bis zur Gegenwart, Vaduz 2013). Publikuje v předních zahraničních odborných časopisech (The International History Review, European Review of History: Revue europeenne d'histoire, Zeitschrift für Geschichtswissenschaft, Diplomacy and Statecraft a dalších). Ženatý, jedno dítě.

prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.

Jan Županič, působí jako profesor na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a vědecký pracovník v Historickém ústavu Akademie věd České republiky. Hlavním tématem jeho prací jsou dějiny a proměna společnosti 17. až 20. století.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

23. 5. 1618

Královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav z Martinic a písař Filip Fabricius byli zástupci českých stavů svrženi okny české kanceláře do hradního příkopu. Tato druhá pražská defenestrace byla počátkem .

24. 5. 1212

Zemřela dánská královna Dagmar (vlastním jménem Markéta), choť Valdemara II. a dcera českého krále Přemysla Otakara I. Česká princezna se stala národní světicí Dánů, blahodárně působila na královu povahu, orodovala za poddané, pom.

25. 5. 1461

Dcera krále Jiřího z Poděbrad Kateřina byla ten den zasnoubena králi Mayášovi uherskému.

26. 5. 1876

V Praze zemřel český buditel, politik a dějepisec František Palacký - Otec národa.

27. 5. 1421

Toho dne Slezané vtrhli do Čech, vypálili město Poličku kde pobili všechny obyvatele, mnohým jazyky uřezali.

28. 5. 1422

Pražané se Zikmundem Korybutovičem oblehli hrad Karlštejn, kde byla posádka císaře Zikmunda. Chtěli získat královskou korunu, která však byla včas převezena na Velhartice. Oblehatelů bylo celkem 29000 a hrad neúspěšně obléhali 6 měsí.

29. 5. 1916

V Praze zemřel český nakladatel Jan Otto. Narodil se roku 1841 v Přibyslavi a od roku 1871 začal vlastním nákladem vydávat sbírky, publikace a časopisy. Nejznámějším a nejvýznačnějším počinem bylo vydání Ottova Slovníku naučného.