Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Šlechta bez monarchie. Staré elity posthabsburské střední Evropy 1918 - 1938

obálka Šlechta bez monarchie. Staré elity posthabsburské střední Evropy 1918 - 1938

Václav Horčička

Vydání: 1.
Datum vydání: 2024
Formát: 165 x 240
Vazba: pevná

      Připravujeme 

Kniha se věnuje působení šlechty ve veřejném životě Československé a Rakouské republiky v období mezi světovými válkami. Pozornost soustředí především na její činnost v obou armádách, diplomacii a politice těchto států. Autoři odpovídají na otázku, do jaké míry byla šlechta ochotna se veřejně angažovat po rozpadu rakousko-uherské monarchie a ustavení republikánských režimů. Identifikují přitom shody, ale i rozdíly v přístupů šlechticů v Československu a Rakousku. Konstatují, že v obou případech šlechta a zejména její nejelitnější část, aristokracie, vnímala nové poměry se značnou nedůvěrou. Na příkladech konkrétních šlechticů a šlechtičen kniha současně prokazuje, že zejména v Rakousku se aristokracie na situaci poměrně rychle adaptovala a stala se spojencem konzervativních politických sil soustředěných jak v křesťanskosociální straně, tak v domobraně polovojenského charakteru zvané Heimwehr. Současně dokládá obdobný, byť méně nápadný posun ve vnímání československé reality šlechtou ve třicátých letech dvacátého století. Důvody autoři spatřují mimo jiné v nacistické hrozbě, která vedla aristokracii v Československu i Rakousku k vlasteneckým postojům a tím i vyšší míře angažovanosti.

Obsah

Úvod
Rakousko v meziválečném období (VH)
Proměna a krize aristokratické společnosti habsburské monarchie (JŽ)
Šlechta v rakouské a československé armádě a Heimwehru (JŽ)
I. Exkurz: Šlechta v rakousko-uherské armádě
II. Šlechta v armádě první Rakouské republiky
III. Šlechta v Heimwehru
IV. Šlechta v armádě první Československé republiky
Aristokraté v úřednické službě první Československé republiky (JŽ)
Úvahy barona Ferdinanda Hildprandta a prince Bedřicha Schwarzenberga o šlechtě a českém národě (VH)
Alfred III. a Ludwig Aladár Windischgrätzovi. Od konzervativce k radikálovi (VH)
Evžen Alfons Czernin (VH)
Rodinný rozkol. Bratři Johannes a Richard Coudenhove-Kalergi (VH)
Marie Terezie Collaltová a její postoj k situaci ve střední Evropě v meziválečném období (VH)
Hrabě Peter Rivertera von Salandra. Ve službách stavovského státu )VH)
Aristokraté v diplomatických službách rakouské první republiky.
Georg svobodný pán von und zu Franckenstein (1878-1953 a další (VH)
Štýrští aristokraté a jejich role v takzvaném Pfrimerově puči.
Barthold Stürgkh a Karl Othmar Lamberk v roce 1931 (VH)
Aristokratka mezi monarchií a republikou. Henriette Nostitzová, rozená Chotková (MŽ)
Dštská léta (MŽ)
Dospívání v kruhu příbuzných (MŽ)
Komtesa "na vdávání" (MŽ)
Dáma ústavu šlechtičen (MŽ)
Sarajevský atentát a jeho důsledky (MŽ)
Konec starého světa (MŽ)
Aristokratka bez monarchie (MŽ)
Život po roce 1939 (MŽ)
Závěr
Prameny a literatura
Jmenný rejstřík

prof. PhDr.Ph.D. Václav Horčička, Ph.D.

Prof. Václav Horčička se na Filozofické fakultě Univerzity Karlově v Praze věnuje výzkumu dějin středoevropské šlechty a dějinám mezinárodních vztahů ve 20. století. Je autorem či spoluautorem tří odborných monografií věnovaných rakousko-uherské zahraniční politice na počátku dvacátého století. V posledních několika letech se soustředil na výzkum československo-lichtenštejnských vztahů. Na toto téma publikoval řadu časopiseckých studií. Společně s Rolandem Marxerem zpracoval z pověření Česko-lichtenštejnské komise historiků dějiny konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů v Československu po druhé světové válce (Liechtenstein und die tschechoslowakischen Konfiskationen von 1945: Vom Zweiten Weltkrieg bis zur Gegenwart, Vaduz 2013). Publikuje v předních zahraničních odborných časopisech (The International History Review, European Review of History: Revue europeenne d'histoire, Zeitschrift für Geschichtswissenschaft, Diplomacy and Statecraft a dalších). Ženatý, jedno dítě.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

6. 2. 1228

V Praze byl korunován Václav I. zvaný Jednooký, syn Přemysla Otakara I. Vše proběhlo s požehnáním císaře Fridricha II. a pomazání provedl Siffrid z Eppensteina, arcibiskup mohučský.

7. 2. 1862

V Rotterdamu v Holandsku zemřel hudební skladatel František Jan Škroup, zakladatel české opery a tvůrce hudby k hymně Kde domov můj.

8. 2. 994

V klášteře sv. Jiří na pražském hradě zemřela Mlada Přemyslovna, dcera knížete Boleslava I. Kolem roku 970 putovala do Říma, kde vymohla listy papežské pro založení biskupství pražského a na zřízení kláštera benediktinek při chr.

9. 2. 1899

V Praze zemřel historik Josef Emler, který patřil k předním přispívatelům do Riegerova Slovníku naučného. Zásluhou Fr. Palackého získal místo v Zemském archivu, kde pokračoval v mohutné edici Erbenových Regest.

10. 2. 1502

Král Vladislav Jagelonský osobně obnovil úřady konšelské na radnicích Starého i Nového města pražského a novým konšelům prostřednictvím svého sekretáře Jana Šlechty sdělil jejich povinnosti a jak se mají ve svém úřadě chovat.

11. 2. 1566

Na zámku v Řepici zemřel Jan starší z Hodějova, místosudí království českého.

12. 2. 1736

Císařovna Marie Terezie slavila svatbu s Františkem Štěpánem, vévodou lotrinským. Tímto sňatkem byl položen základ vzniku silného habsbursko-lotrinského rodu.

1. 12. 1898

V Praze zemřel český malíř a ilustrátor Luděk Marold.