Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Šlechta bez monarchie. Staré elity posthabsburské střední Evropy 1918 - 1938

obálka Šlechta bez monarchie. Staré elity posthabsburské střední Evropy 1918 - 1938Novinka

Václav Horčička, Jan Županič

Vydání: 1.
Datum vydání: 2025
Formát: 165 x 230
Vazba: pevná
Stran: 440
EAN: 9788086781488

 698 KčSleva 33 %-233 KčU nás jen465 KčSklademKoupit

Kniha se věnuje působení šlechty ve veřejném životě Československé a Rakouské republiky v období mezi světovými válkami. Pozornost soustředí především na její činnost v obou armádách, diplomacii a politice těchto států. Autoři odpovídají na otázku, do jaké míry byla šlechta ochotna se veřejně angažovat po rozpadu rakousko-uherské monarchie a ustavení republikánských režimů. Identifikují přitom shody, ale i rozdíly v přístupů šlechticů v Československu a Rakousku. Konstatují, že v obou případech šlechta a zejména její nejelitnější část, aristokracie, vnímala nové poměry se značnou nedůvěrou. Na příkladech konkrétních šlechticů a šlechtičen kniha současně prokazuje, že zejména v Rakousku se aristokracie na situaci poměrně rychle adaptovala a stala se spojencem konzervativních politických sil soustředěných jak v křesťanskosociální straně, tak v domobraně polovojenského charakteru zvané Heimwehr. Současně dokládá obdobný, byť méně nápadný posun ve vnímání československé reality šlechtou ve třicátých letech dvacátého století. Důvody autoři spatřují mimo jiné v nacistické hrozbě, která vedla aristokracii v Československu i Rakousku k vlasteneckým postojům a tím i vyšší míře angažovanosti.

Obsah

Úvod
Rakousko v meziválečném období (VH)
Proměna a krize aristokratické společnosti habsburské monarchie (JŽ)
Šlechta v rakouské a československé armádě a Heimwehru (JŽ)
I. Exkurz: Šlechta v rakousko-uherské armádě
II. Šlechta v armádě první Rakouské republiky
III. Šlechta v Heimwehru
IV. Šlechta v armádě první Československé republiky
Aristokraté v úřednické službě první Československé republiky (JŽ)
Úvahy barona Ferdinanda Hildprandta a prince Bedřicha Schwarzenberga o šlechtě a českém národě (VH)
Alfred III. a Ludwig Aladár Windischgrätzovi. Od konzervativce k radikálovi (VH)
Evžen Alfons Czernin (VH)
Rodinný rozkol. Bratři Johannes a Richard Coudenhove-Kalergi (VH)
Marie Terezie Collaltová a její postoj k situaci ve střední Evropě v meziválečném období (VH)
Hrabě Peter Rivertera von Salandra. Ve službách stavovského státu )VH)
Aristokraté v diplomatických službách rakouské první republiky.
Georg svobodný pán von und zu Franckenstein (1878-1953 a další (VH)
Štýrští aristokraté a jejich role v takzvaném Pfrimerově puči.
Barthold Stürgkh a Karl Othmar Lamberk v roce 1931 (VH)
Aristokratka mezi monarchií a republikou. Henriette Nostitzová, rozená Chotková (MŽ)
Dštská léta (MŽ)
Dospívání v kruhu příbuzných (MŽ)
Komtesa "na vdávání" (MŽ)
Dáma ústavu šlechtičen (MŽ)
Sarajevský atentát a jeho důsledky (MŽ)
Konec starého světa (MŽ)
Aristokratka bez monarchie (MŽ)
Život po roce 1939 (MŽ)
Závěr
Prameny a literatura
Jmenný rejstřík

prof. PhDr.Ph.D. Václav Horčička, Ph.D.

Prof. Václav Horčička se na Filozofické fakultě Univerzity Karlově v Praze věnuje výzkumu dějin středoevropské šlechty a dějinám mezinárodních vztahů ve 20. století. Je autorem či spoluautorem tří odborných monografií věnovaných rakousko-uherské zahraniční politice na počátku dvacátého století. V posledních několika letech se soustředil na výzkum československo-lichtenštejnských vztahů. Na toto téma publikoval řadu časopiseckých studií. Společně s Rolandem Marxerem zpracoval z pověření Česko-lichtenštejnské komise historiků dějiny konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů v Československu po druhé světové válce (Liechtenstein und die tschechoslowakischen Konfiskationen von 1945: Vom Zweiten Weltkrieg bis zur Gegenwart, Vaduz 2013). Publikuje v předních zahraničních odborných časopisech (The International History Review, European Review of History: Revue europeenne d'histoire, Zeitschrift für Geschichtswissenschaft, Diplomacy and Statecraft a dalších). Ženatý, jedno dítě.

prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.

Jan Županič, působí jako profesor na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a vědecký pracovník v Historickém ústavu Akademie věd České republiky. Hlavním tématem jeho prací jsou dějiny a proměna společnosti 17. až 20. století.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

15. 7. 1754

Český kněz a vynálezce Prokop Diviš dokončil svůj první hromosvod.

16. 7. 1401

V Praze zemřel význačný filozof Tomáš Štítný ze Štítného. Nejslavnější jsou jeho díla "Knížky šestery o obecných věcech křesťanských", "Řeči besední" a "Řeči nedělní a sváteční" .

17. 7. 1757

V Cerhenicích u Plaňan se narodil český historik a buditel Jan Bohumír Dlabač. Byl knězem a premonstrátem na Strahově, kde měl ve správě knihovnu. Největším Dlabačovým dílem je trojsvazková encyklopedie stručných monografií o český.

18. 7. 1780

Císař Josef II. přijal titul císaře římskoněmeckého.

19. 7. 1932

Zemřel v Praze pedagog a zakladatel Sokola malostranského Josef Klenka rytíř z Vlastimilu, narozený ve Vilímově 1.4.1853.

20. 7. 1349

V těchto dnech vypukla v Čechách a na Moravě velká morová epidemie, která vyhubila mnoho obyvatelstva. Lidé neumírali na klasické morové hlízy, ale na velké otoky břich a hlavy .

21. 7. 1848

V Praze se narodil sochař Josef Václav Myslbek.