Nová šlechta Rakouského císařství
Jan Županič
Vydání: 1.
Datum vydání: 2006
Formát: 165 x 240 mm
Vazba: pevná
Stran: 432
EAN: 9788086781082
Během 114 let své existence prošlo Rakouské císařství bouřlivými proměnami. Šlechta ztratila většinu svých privilegií a aristokracie, její prominentní část a po staletí hlavní opora habsburských panovníků, byla postupně vytlačována ze svých mocenských pozic. Šlechta ovšem nadále existovala a přestála bouřlivé změny let 1848–1849, zavedení ústavnosti i všeobecného volebního práva. Za vlády Františka Josefa I. a jeho nástupce Karla I. bylo uděleno dokonce více šlechtických titulů, než kdykoli předtím. Mezi nobilitu se tak dostaly osoby nejrůznějších povolání i národností: politik F. L. Rieger, generál V. Dankl, malíř V. Brožík, architekt vídeňské Ringstrasse K. Hasenauer či bankéřský rod Rothschildů. Jak bylo možné šlechtictví dosáhnout, jaké předpoklady musel uchazeč splňovat a jak mohl o svůj titul přijít? Jak vypadala struktura šlechty monarchie a jaký byl její vývoj? Těmito otázkami se zabývá předkládaná publikace.
Obsah
2. Vznik jednotné rakouské šlechty – Odlišný politický i hospodářský vývoj jednotlivých provincií Rakouského císařství a jeho důsledky, Dědičné rakouské země a bývalá říšská šlechta, Listiny nahrazují středověké pasování, Výsadní nárok říšského panovníka na udílení šlechtických titulů, Propůjčování práva nobilitace, Říšští vikáři, Palatinové, Velký a malý palatinát, Omezování palatinských práv, Palatinát Vídeňské univerzity, Říšská knížata získávají právo nobilitace, Zvláštní postavení rakouských zemí, Kde žádat o nobilitaci ? Tituly „říšské“ a „dědičných zemí“, Zánik Svaté říše římské a jeho důsledky, Mediatizované rodya otázka jejich výsad – Mediatizované knížecí rody, Mediatizované hraběcí rody, Zákaz užívání říšských titulů v Rakousku, Komplikace se „starým šlechtickým stavem“, Tereziánské rozdělení nižší šlechty, České země, Uzavírání panského stavu, Uzavírání rytířského stavu, Problém s erbovníky, Panošství, Nekompatibilita česko-moravské šlechtické hierarchie, Hrabata, Knížata, Spor Rožmberků a knížat z Plavna, Udílení knížecích titulů v předbělohorské době, Ferdinand II. Prosazuje své výsadní právo stavovského povyšování, Pobělohorská éra a nárůst nobilitací, Prosazení nové titulatury při zachování panského a rytířského stavu, Rozdělení panského stavu, Chaos v hierarchii nižší šlechty, Reskript z roku 1629 mění strukturu rytířského stavu, Patent z roku 1631, Definitivní rozdělení nižší šlechty, Palatinové, Nobilitační privilegium Svatováclavského semináře, Omezování palatinských práv, Otázka přijímání říšských titulů českými poddanými, Uhry a Chorvatsko, Vysoký počet šlechticů jako důsledek válek s Turky, Šlechtické výsady: Princip avicity a Svaté koruny, Zákonný článek z roku 1608 a rozdělení šlechty, Magnáti a nižší šlechta, Bene possessionati, Drobná šlechta, Kurialisté, Armalisté, Taxální šlechta, Uherské specifikum – neexistence erbovních měšťanů, Osobní šlechtictví, Predialisté, „Místní šlechta“, Možnosti zisku titulů, Prověřování šlechtictví, Šlechtické tituly v Uhrách, Neexistence rytířského titulu, Halič, Formální jednota polské šlechty, Rozdílné sociální postavení polských šlechticů, Zisk šlechtictví před rozdělením Polska, Adopce a královské povýšení, Šlechta omezuje panovníkovo právo nobilitace, Skarbellat, Tajné nobilitace, Záborové mocnosti provádějí legitimaci šlechty, Haličské zemské zřízení rozděluje šlechtu na panský a rytířský stav, Možnosti zisku vyššího titulu, Rytířský stav, Potvrzování titulů, Reorganizace haličských stavů, Bukovina, Odlišná struktura bukovinských elit, Bojaři první a druhé třídy, Masilové, Ruptašové, Josef II. Rozděluje bukovinskou šlechtu na pány a rytíře, Nezájem bukovinské elity o stavovská povýšení, Tyrolsko, Šlechta Tridentského a Brixenského biskupství, Tyrolská zemská šlechta, Konfirmace titulů, Salcbursko, Nobilitační práva salcburských arcibiskupů, Konfirmace titulů, Lombardsko – Bádensko, Italská specifika a problém románské šlechtické hierarchie, Napoleonská šlechta, Potvrzování titulů a vznik Heraldických komisí, Problémy milánské šlechty, Koho lze skutečně počítat mezi šlechtice ? Šlechta ve Valtellině, Potíže v Benátsku, Benátští patriciové a problém rovnorodých sňatků, Otázka přiznávání vyšších titulů, Komplikace s benátskámi hrabaty, Šlechta z Terra Ferma a její konfirmace, Jónské ostrovy, Předpis z roku 1834, Přímoří, Rozdílný původ zdejší šlechty, Dalmácie, Pět skupin dalmatské šlechty, Šlechta korporací, Dubrovnický patriciát.
3. Udílení šlechtických titulů – Předlitavská a zalitavská titulatura, Šlechtické tituly v podunajské monarchii, Knížata, Hrabata, Udílení hraběcího titulu nové šlechtě, Hraběcí nobilitace za Karla I., Svobodní pánové, Nižší šlechta, Zisk šlechtictví, Prostřednictvím úřadu, Narození, Morganatické sňatky v habsburském rodě, Adopce a přenesení titulu, Podnínky adopce, Přenesení titulu, Adoptovaní mají nárok na titul svého fyzického otce, spojení jmen a erbů, Legitimace, Legitimatio per matrimonium subsequens a legitimatio per rescriptum principis, Problémy aristokratických bastardů, Šlechtici z Hortenau – nemanželští potomci Habsburků, Změny za první světové války, Sňatek, Žena získává stav svého muže, Karel I. Přiznává snoubenkám a dětem padlých vojáků nárok na jejich jméno, Renobilitace, Zahraniční šlechta, Rozdíly mezi „domácí“ a „zahraniční“ šlechtou, Konfirmace zahraničního šlechtictví, Uznávání šlechtických titulů udělených občanům říše jinými suverény, Vydržení, Systematizované šlechtictví, Vojenské šlechtictví, Nařízení Marie Terezie z roku 1757 umožňuje důstojníkům žádat o šlechtictví, Revize tereziánského nařízení, Uherská opozice a udílení výlučně uherských titulů zalitavským důstojníkům, Administrativní proces, Řádové šlechtictví, Hodnostní pořadí řádů monarchie, Řád Františka Josefa, Alžbětin řád, Řád Marie Terezie, Řád svatého Štěpána, Leopoldův řád, Řád Železné koruny, Systematizované šlechtictví spojené s „privilegovanými řády“, Nutnost požádat o titul způsobuje některým vyznamenaným problémy, Šestnáctileté váhání F.L.Riegera, Udělení titulu potomkům vyznamenaného, Specifika řádu Marie Terezie, Počty udělených záslužných řádů, Nárůst udílení řádů vyvolává rozpaky, Snaha o zrušení nobilitačních paragrafů, Reforma z roku 1884 ruší možnost nobilitace u většiny řádů, Nejvyšší rozhodnutí, Nobilitace osobním listem a nejvyšším rozhodnutím, Výsadní právo rakouských panovníků na nobilitace není narušeno ani prosazením ústavnosti, Problematické tituly z roku 1918, Nobilitace žen, Důvody nobilitací, Případ prince Thurn-Taxise, Pravidlo shody mezi uděleným stupněm šlechtictví a postavením příjemce, Korupce v nejvyšších kruzích, Zásluhy nahrazují finanční dary, Vzestup rodu Nádherných.
4. Kancelářská praxe – Podmínkou udělení šlechtictví se stává zaplacení tax, Vysoké poplatky důvodem rezignace na udělení vyššího stavu, Taxovní zákon z roku 1840, Poplatky spojené s udělením titulu, Systematizované šlechtictví otevírá stavidla bezplatným nobilitacím, Příjmení nebo predikát ? Pravidla udílení predikátů, Uherská specifika, Výnos z roku 1916 mění předpisy, Heraldické předpisy Rakouského císařství, Panovník zakazuje udílení nešlechtických erbů, Vyjímečný případ Arthura Kruppa, Šlechtický odbor usiluje o znovuzavedení nešlechtických znaků, „Válečné erby“ Siegmunda Hofmokla, Erbovní malíři v Předlitavsku, Erbovní cenzoři, Rozlišování erbů panského a rytířského stavu, Přilby a koruny, C.k. ministr vnitra schvaluje hesla a štítonoše, Znaky nové šlechty, Udílení zemských symbolůpodléhá schválení císaře, Erbovní návrhy odrazem myšlení novošlechticů, Otázka poplatků za zhotovení nobilitačních listin, Corbona, Podoba nobilitačních diplomů, Úředníci odmítají odpouštět taxy za diplom, Platí nobilitace bez listin ? Případ Theresie Schiesslové, Precedentní causa hraběte Michalowa-Michalowského, Šlechtici bez diplomu a bez erbu, Neznámý rytíř Wácslav Wladiwoj Tomek, Specifické postavení rytířů řádu Marie Terezie.
5. Šlechtická privilegia v nové době – Výsady šlechty po roce 1848, Zrušení poddanství, Léna, Rolnická a „klasická“ léna, Alodizace lén, Dědičné úřady, Církevní patronát, Školský patronát, Výsady rodové šlechty, Ústavy šlechtičen, Počátky ústavu šlechtičen, Interní a externí ústavy, Ústav Paní Marie Školské v Brně, Ústav U svatých andělů na Novém Měste pražském, C.k. tereziánský ústav šlechtičen na pražském Hradě, Ústav šlechtičen v Innsbrucku, Savojský ústav šlechtičen, Ústav šlechtičen ve Štýrském Hradci, Wolkensteinský ústav šlechtičen v Innsbrucku, Formy protektorátů, Ústavy šlechtičen v Hallu, Ústav šlechtičen v Gorici, Ústav šlechtičen v Lublani, Ústav šlechtičen v Klagenfurtu, Druhý ústav šlechtičen v Gorici, Ústav šlechtičen císaře Leopolda v Praze, Ústav šlechtičen arcivévodkyně Stefanie ve Vídni a v Praze, Soukromé instituce, Ziskv nadačního místa, Život v ústavech šlechtičen, Nadace, České království – korunní země s nejvyšším počtem nadací, Vznik a vývoj nadace hraběte Straky, Nadace pro výchovu dívek, Habsburské rodinné řády, Řád Zlatého rouna, Řád Hvězdového kříže, Členství v panské sněmovně, Dědičné členství výsadou rodové aristokracie, Důvody udělení dědičného členství, Mesaliance a možnost ztráty dědičného místa, Doživotní členové, Postavení panské sněmovny v rakouském politickém systému, Fideikomisy, Původ fideikomisů, Růst počtu svěřenectví způsobuje problémy, Panovník se snaží o regulaci fideikomisů, Peněžní fideikomisy, Osvícenské reformy, Říšský zákon z roku 1868 o svěřenectvích teoreticky umožňuje vznik nešlechtických fideikomisů, Pravidla vzniku svěřenectví, Možnosti zadlužení fideikomisů, Otázka nástupnictví, Je možné zrušit svěřenectví ? Fideikomisy v Předlitavsku, Rytířské řády, Maltézští rytíři a aktivity barona Mundyho, Reforma řádu Německých rytířů, Vznik institutu Mariánů, Donáti Maltézského řádu, Povýšení českého velkopřevora do knížecího stavu.
6. Židovská šlechta – Problémy s vymezením pojmu, Semigotha, Nobilitovaní židovští konvertité, Nejasný původ komořího Filipa Langa, Byl Jakub Bassevi šlechticem ? Samuel Oppenheimer, Židé v osvícenské monarchii, Tabákové konsorcium, Hönigové, Israel Hönig šlechtic z Hönigsbergu – první nobilitovaný židovské víry, Primátor českého židovstva Joachim šlechtic Popper, Vzestup židovských bankéřů, Klan rodu Arnsteinů, Vzestup a pád domu Eskelesů, Rothschildové, Židé v Rakouském císařství, Vzestup židovské inteligence, Židovská emancipace, Krach na vídeňské burze – přistěhovalectví a nárůst protižidovských nálad, Politický antisemitizmus, Početní růst židovské nobility, Židé největší skupinou mezi nobilitovanými podnikateli, Konverze, Změna jména pokusem o začlenění do majoritní společnosti, Sňatky židů s křesťany přispívají k asimilaci, Židé proti konverzím, Gutmannové, Sociální vzestup židovských elit, Židovští důstojníci, Slatin paša.
7. Renobilitace a renobilitační procesy – Počátky sporu, Šlechta a Mejtský, Elegantní podvodník Jan Vašák, Skandál na šlechtickém odboru, Renobilitační procesy pražské, Pád rodu Kapounů ze Svojkova, Záhadný původ Václava barona Kapouna, Bílá Hora a mýtus národní šlechty, Podvodné praktiky genealogických agentů, Christian Bruckner – doyen mezi falzifikátory, Falešný rytíř Alois Müler z Mildenbergu, Falzifikátor a c.k. notář JUDr.Růžek z Rovného, Podivný případ Adolfa Řídkého, JUDr.Čeněk Pinsker – muž v pozadí, Otázka šlechtictví Krušinů ze Švamberka, Rakouské právo vylučuje zisk titulu na základě vydržení, Vylepšení původu pokusem o sociální vzestup, Khossové ze Sterneggu, Případ rodiny Sacher-Masochů, Společenské důsledky rušení titulů, Šlechticem napodruhé aneb jak se opět dostat mezi nobilitu, Balthazar, Böhm, Frey, Hoschek, Hubka, Mettal, Slechta z Hrochowa, Stohwasser, Tobisch.
8. Neoprávněné používání, zánik a rušení šlechtických titulů – Zrušení šlechtických privilegií nesnižuje prestiž šlechtictví, Neoprávněné užívání šlechtických titulů, Pokuty a tresty, Přísné kontroly ministerstva vnitra, Nejasnosti v titulatuře vedou k neoprávněnému užívání vyššího stavu, Neoprávněné překládání zahraničních titulů, Heraldické obrazy, Rezignace na šlechtictví, Zánik šlechtictví, Soudní odnětí šlechtického titulu, Rozdílné zákony v Předlitavsku a Zalitavsku vedou k nejasnostem, Výkon trestu znemožňuje nobilitaci, Šlechtičtí trestanci, Případ Georga Schönerera, Zajímavý osud Fennerů z Fennebergu.
9. Závěr – Teorie rovnosti a otázka rušení šlechtických titulů, Rozpad Rakousko-Uherska přináší změnu poměrů, Československo účtuje se šlechtou, Váhání Německého Rakouska, Anšlus neznamená změnu zákona, Důsledky zákona o zrušení šlechtictví.
prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.
Jan Županič, působí jako profesor na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a vědecký pracovník v Historickém ústavu Akademie věd České republiky. Hlavním tématem jeho prací jsou dějiny a proměna společnosti 17. až 20. století.