Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Nobilitas Iudaeorum - Židovská šlechta střední Evropy v komparativní perspektivě

obálka Nobilitas Iudaeorum - Židovská šlechta střední Evropy v komparativní perspektivě

Michal Fiala, Jan Županič

Vydání: 1.
Datum vydání: 2/2018
Formát: 165 x 230
Vazba: pevná
Stran: 784
EAN: 9788086781358

 623 KčSleva 33 %-208 KčU nás jen415 KčSklademKoupit

Práce Jana Županiče a Michala Fialy je první komplexní studií zabývající se otázkou židovské šlechty ve střední Evropě: tedy osob židovské víry, které od konce 18. do počátku 20. století získali buď v habsburské monarchii, nebo v některé středoevropské zemi šlechtický titul. Kniha je rozdělena do dvou spolu úzce souvisejících části. První (autora Jana Županiče) zachycuje společné i odlišné rysy šlechtických obcí v jednotlivých středoevropských státech, jejich šlechtickou politiku, možnosti sociálního vzestupu židů i postoj místních elit vůči nim. Část druhá (autora Michala Fialy) obsahuje přepisy 280 nobilitačních a erbovních listin vydaných pro židovské šlechtice v západní části habsburské monarchie (v česko-rakouských dědičných zemích a pozdějším Předlitavsku) doplněné kresbami udělených erbů.

Obsah

Úvod
Možnosti a limity rakouských nobilitací
Židovská šlechta dědičných zemí a Rakouského císařství
Prusko
Svatá říše římská a třetí Německo
Nobilitace Svatého stolce
Závěr
Zusammenfassung
Soupis židovských šlechticů a erbovníků
Regesta nobilitačních listin
Rejstřík Regest nobilitačních listin

prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.

Jan Županič, působí jako profesor na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a vědecký pracovník v Historickém ústavu Akademie věd České republiky. Hlavním tématem jeho prací jsou dějiny a proměna společnosti 17. až 20. století.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

23. 5. 1618

Královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav z Martinic a písař Filip Fabricius byli zástupci českých stavů svrženi okny české kanceláře do hradního příkopu. Tato druhá pražská defenestrace byla počátkem .

24. 5. 1212

Zemřela dánská královna Dagmar (vlastním jménem Markéta), choť Valdemara II. a dcera českého krále Přemysla Otakara I. Česká princezna se stala národní světicí Dánů, blahodárně působila na královu povahu, orodovala za poddané, pom.

25. 5. 1461

Dcera krále Jiřího z Poděbrad Kateřina byla ten den zasnoubena králi Mayášovi uherskému.

26. 5. 1876

V Praze zemřel český buditel, politik a dějepisec František Palacký - Otec národa.

27. 5. 1421

Toho dne Slezané vtrhli do Čech, vypálili město Poličku kde pobili všechny obyvatele, mnohým jazyky uřezali.

28. 5. 1422

Pražané se Zikmundem Korybutovičem oblehli hrad Karlštejn, kde byla posádka císaře Zikmunda. Chtěli získat královskou korunu, která však byla včas převezena na Velhartice. Oblehatelů bylo celkem 29000 a hrad neúspěšně obléhali 6 měsí.

29. 5. 1916

V Praze zemřel český nakladatel Jan Otto. Narodil se roku 1841 v Přibyslavi a od roku 1871 začal vlastním nákladem vydávat sbírky, publikace a časopisy. Nejznámějším a nejvýznačnějším počinem bylo vydání Ottova Slovníku naučného.