Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Německá příjmení u Čechů

obálka Německá příjmení u Čechů

Josef Beneš, Marie Nováková

Vydání: 2. aktualizované
Datum vydání: 2020
Formát: 165 x 230
Vazba: pevná
Stran: 688
EAN: 9788086781426

 870 KčSleva 33 %-295 KčU nás jen575 KčSklademKoupit

Obsáhlé dílo doc. Beneše sleduje, jak k nám německá příjmení pronikala v několika vlnách kolonizace a během dosídlování opuštěných českých území po třicetileté válce. Všímá si toho, jak se tato jména měnila a přizpůsobovala českému jazykovému prostředí. Zachycuje i poněmčování českých jmen v období josefínských reforem a naopak počešťování německých jmen v době národního obrození, ale i po druhé světové válce. Sleduje, jak se německá osobní i místní jména promítala do českých příjmení, stejně jako německé výrazy pojmenovávající předměty denní potřeby, přírodní jevy, sociální strukturu, řemesla atd. Práce je založena na obrovském a unikátním množství materiálu, který autor shromáždil za několik desítek let.
Dílo vzniklo z jeho celoživotní pozornosti ke "stýkání a potýkání" češtiny a němčiny, které dobře znal jako rodák z dvojjazyčných Prachatic. Za autorova života se práci nepodařilo zrealizovat do knižní podoby z politických důvodů a nepomohly zde ani doporučení předních lingvistů. Poprvé vyšlo dílo zásluhou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem až v roce 1998, kde na Pedagogické fakultě v šedesátých letech doc. Beneš přednášel, a to jako vědecká edice s rozsáhlým aparátem a bohatými rejstříky, které zpracovala PhDr. Marie Nováková. Tato edice se stala základem současného vydání, které se obrací k širší veřejnosti zájemců o problematiku českých příjmení. Z dalších Benešových prací je nutno zmínit monografii O českých příjmeních (1962), která se stala základem publikace Naše příjmení (1983), zpracované dcerou doc. Beneše - prof. Dobravou Moldanovou. Její druhé rozšířené vydání (2010) vyšlo v nakladatelství Ag.Pankrác (následně v dotiscích 2015,2019).

Obsah

0. Pronikání Němců a nositelů německých příjmení do českého prostředí
1. Vzájemný vztah českých a německých jmen
2. Zdánlivě německá jména u Čechů
3. Nářeční rysy v německých příjmeních Čechů
4. Hláskosloví a pravopis německých příjmení Čechů
5. Německá příjmení Čechů z osobních jmen
6. Německá příjmení Čechů z toponym a jiných vlastních jmen
7. Příjmení z apelativů
8. Příjmení z jiných slovních druhů než substantiv
9. Souhrn
10. Rejstřík jmen

doc.PhDr. Josef Beneš, Csc.

Doc.PhDr.Josef Beneš, Csc. se narodil 11.1.1902 v Prachaticích a zemřel 17.12.1984 v Praze. Vystudoval bohemistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK v Praze (1930). Vyučoval na středních školách postupně v Prachaticích, Mukačevu, Soběslavi, na Kladně a v Amerlingově učitelském ústavu v Praze. Po 2. světové válce pokračoval krátce na ministerstvu školství. Počátkem 60.let vyučoval na Pedagogickém institutu v Liberci, později přednášel na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Od roku 1933 publikoval články o českých příjmeních především v časopise Naše řeč, později ve Zpravodaji místopisné komise ČSAV. Část práce byla zpracována do knihy O českých příjmeních (1962). Bohatý materiál byl v roce shrnut jeho dcerou Dobravou (provdanou Moldanovou) do knihy Naše příjmení (2010,2015,2019). Josef Beneš patří spolu s Vladimírem Šmilauerem, Janem Svobodou a Antonínem Profousem mezi zakladatele a největší představitele české onomastiky a antroponomastiky.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

7. 2. 1862

V Rotterdamu v Holandsku zemřel hudební skladatel František Jan Škroup, zakladatel české opery a tvůrce hudby k hymně Kde domov můj.

8. 2. 994

V klášteře sv. Jiří na pražském hradě zemřela Mlada Přemyslovna, dcera knížete Boleslava I. Kolem roku 970 putovala do Říma, kde vymohla listy papežské pro založení biskupství pražského a na zřízení kláštera benediktinek při chr.

9. 2. 1899

V Praze zemřel historik Josef Emler, který patřil k předním přispívatelům do Riegerova Slovníku naučného. Zásluhou Fr. Palackého získal místo v Zemském archivu, kde pokračoval v mohutné edici Erbenových Regest.

10. 2. 1502

Král Vladislav Jagelonský osobně obnovil úřady konšelské na radnicích Starého i Nového města pražského a novým konšelům prostřednictvím svého sekretáře Jana Šlechty sdělil jejich povinnosti a jak se mají ve svém úřadě chovat.

11. 2. 1566

Na zámku v Řepici zemřel Jan starší z Hodějova, místosudí království českého.

12. 2. 1736

Císařovna Marie Terezie slavila svatbu s Františkem Štěpánem, vévodou lotrinským. Tímto sňatkem byl položen základ vzniku silného habsbursko-lotrinského rodu.

13. 2. 1763

Horní Slezsko musela Marie Terezie definitivně postoupit králi Bedřichu Velikému, což panovnice nesla velmi těžce, i když tímto aktem byla habsburská monarchie zachráněna.

1. 12. 1898

V Praze zemřel český malíř a ilustrátor Luděk Marold.