Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Německá příjmení u Čechů

obálka Německá příjmení u Čechů

Josef Beneš, Marie Nováková

Vydání: 2. aktualizované
Datum vydání: 2020
Formát: 165 x 230
Vazba: pevná
Stran: 688
EAN: 9788086781426

 870 KčSleva 33 %-295 KčU nás jen575 KčSklademKoupit

Obsáhlé dílo doc. Beneše sleduje, jak k nám německá příjmení pronikala v několika vlnách kolonizace a během dosídlování opuštěných českých území po třicetileté válce. Všímá si toho, jak se tato jména měnila a přizpůsobovala českému jazykovému prostředí. Zachycuje i poněmčování českých jmen v období josefínských reforem a naopak počešťování německých jmen v době národního obrození, ale i po druhé světové válce. Sleduje, jak se německá osobní i místní jména promítala do českých příjmení, stejně jako německé výrazy pojmenovávající předměty denní potřeby, přírodní jevy, sociální strukturu, řemesla atd. Práce je založena na obrovském a unikátním množství materiálu, který autor shromáždil za několik desítek let.
Dílo vzniklo z jeho celoživotní pozornosti ke "stýkání a potýkání" češtiny a němčiny, které dobře znal jako rodák z dvojjazyčných Prachatic. Za autorova života se práci nepodařilo zrealizovat do knižní podoby z politických důvodů a nepomohly zde ani doporučení předních lingvistů. Poprvé vyšlo dílo zásluhou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem až v roce 1998, kde na Pedagogické fakultě v šedesátých letech doc. Beneš přednášel, a to jako vědecká edice s rozsáhlým aparátem a bohatými rejstříky, které zpracovala PhDr. Marie Nováková. Tato edice se stala základem současného vydání, které se obrací k širší veřejnosti zájemců o problematiku českých příjmení. Z dalších Benešových prací je nutno zmínit monografii O českých příjmeních (1962), která se stala základem publikace Naše příjmení (1983), zpracované dcerou doc. Beneše - prof. Dobravou Moldanovou. Její druhé rozšířené vydání (2010) vyšlo v nakladatelství Ag.Pankrác (následně v dotiscích 2015,2019).

Obsah

0. Pronikání Němců a nositelů německých příjmení do českého prostředí
1. Vzájemný vztah českých a německých jmen
2. Zdánlivě německá jména u Čechů
3. Nářeční rysy v německých příjmeních Čechů
4. Hláskosloví a pravopis německých příjmení Čechů
5. Německá příjmení Čechů z osobních jmen
6. Německá příjmení Čechů z toponym a jiných vlastních jmen
7. Příjmení z apelativů
8. Příjmení z jiných slovních druhů než substantiv
9. Souhrn
10. Rejstřík jmen

doc.PhDr. Josef Beneš, Csc.

Doc.PhDr.Josef Beneš, Csc. se narodil 11.1.1902 v Prachaticích a zemřel 17.12.1984 v Praze. Vystudoval bohemistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK v Praze (1930). Vyučoval na středních školách postupně v Prachaticích, Mukačevu, Soběslavi, na Kladně a v Amerlingově učitelském ústavu v Praze. Po 2. světové válce pokračoval krátce na ministerstvu školství. Počátkem 60.let vyučoval na Pedagogickém institutu v Liberci, později přednášel na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Od roku 1933 publikoval články o českých příjmeních především v časopise Naše řeč, později ve Zpravodaji místopisné komise ČSAV. Část práce byla zpracována do knihy O českých příjmeních (1962). Bohatý materiál byl v roce shrnut jeho dcerou Dobravou (provdanou Moldanovou) do knihy Naše příjmení (2010,2015,2019). Josef Beneš patří spolu s Vladimírem Šmilauerem, Janem Svobodou a Antonínem Profousem mezi zakladatele a největší představitele české onomastiky a antroponomastiky.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

12. 7. 1932

Na Zlínském letišti tragicky zahynul český průmyslník Tomáš Baťa.

13. 7. 1399

V Praze zemřel Petr Parléř, druhý stavitel chrámu svatého Víta na Hradčanech.

14. 7. 1939

V Praze zemřel malíř Alfons Maria Mucha.

15. 7. 1754

Český kněz a vynálezce Prokop Diviš dokončil svůj první hromosvod.

16. 7. 1401

V Praze zemřel význačný filozof Tomáš Štítný ze Štítného. Nejslavnější jsou jeho díla "Knížky šestery o obecných věcech křesťanských", "Řeči besední" a "Řeči nedělní a sváteční" .

17. 7. 1757

V Cerhenicích u Plaňan se narodil český historik a buditel Jan Bohumír Dlabač. Byl knězem a premonstrátem na Strahově, kde měl ve správě knihovnu. Největším Dlabačovým dílem je trojsvazková encyklopedie stručných monografií o český.

18. 7. 1780

Císař Josef II. přijal titul císaře římskoněmeckého.