Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Na písčitých půdách. České spisovatelky na přelomu 19. a 20. století

obálka Na písčitých půdách. České spisovatelky na přelomu 19. a 20. století

Dobrava Moldanová

Vydání: 1.
Datum vydání: 2011
Formát: 148 x 210 mm
Vazba: měkká
Stran: 128
EAN: 9788086781174

 175 KčSleva 31 %-55 KčU nás jen120 KčSklademKoupit

Kniha „Na písčitých půdách“ české spisovatelky na přelomu 19. a 20. století, literární historičky, Dobravy Moldanové se zabývá ženským psaním v období, kdy se měnila pozice píšících žen. Proti předchůdkyním, které svou tvorbu daly do služeb národního hnutí stejně jako ženského vzdělávání, považují autorky narozené v 60. létech 19. století za prvořadý úkol „hovořit svojí mateřštinou“ a podobně jako jejich kolegové vyjadřovat svůj osobní, tedy ženský pohled na svět. Tato proměna se odráží jak v jejich tvorbě, která souzní s modernistickými proudy fin de siecle, tak v jejich osobních postojích a aktivitách. Pozornost je věnována osobnostem jako Růžena Svobodová, Božena Viková-Kunětická, Růžena Jesenská, Jiří Sumín (Amálie Vrbová), Hana Kvapilová i autorkám mladším, Boženě Benešové a Anně Marii Tilschové. Autorka nevyděluje ženské psaní z proudu literatury a hledá styčné body i odlišnosti mezi ženským a mužským psaním. Proto se tu objevují i mužská jména: Vilém Mrštík, Čapek-Chod, Fráňa Šrámek a další.

Obsah

1. Spisovatelky na přelomu 19. a 20. Století
2. Ženské psaní v mužském kánonu
3. Kořeny. Rekapitulace
4. Ženské postavy v realistické tvorbě
5. Literární stylizace a autostilizace spisovatelek na přelomu století
6. … a jejich hrdinky
7. Hořkosladké plody emancipace
8. Dětští hrdinové Růženy Svobodové a Boženy Benešové
9. Dcery múz lyrického básnictví
10. Konec epochy: Válečné romány A.M.Tilschové a B.Benešové
11. Po půl století
12. Resumé

prof. PhDr. Dobrava Moldanová, CSc.

Působila jako univerzitní profesorka dějin české literatury na katedře bohemistiky při Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V letech 1992-1995 byla prorektorkou pro vědu a zahraniční styky, 1994-2007 vedoucí katedry bohemistiky, 1995-2001 děkankou téže fakulty. Byla členkou vědeckých rad Univerzity J.E.Purkyně Pedagogické fakulty Univerzity J.E.Purkyně, Pedagogické fakulty UK, Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci, členkou redakční rady mezinárodního vědeckého časopisu Bohemistyka (Polsko), členkou Obce spisovatelů, PEN klubu, Společnosti Franze Kafky a byla členkou komise pro udělení státní ceny za literaturu 1999. Oblastí jejího odborného zájmu vždy byla česká próza 20. století a literatura psaná ženami, vedle tohoto tématu se zabývala problematikou českých příjmení. Je autorkou 8 odborných knih a spoluautorkou více než 150 odborných studií. Vdaná, manžel bývalý senátor Bedřich Moldan.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

23. 5. 1618

Královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav z Martinic a písař Filip Fabricius byli zástupci českých stavů svrženi okny české kanceláře do hradního příkopu. Tato druhá pražská defenestrace byla počátkem .

24. 5. 1212

Zemřela dánská královna Dagmar (vlastním jménem Markéta), choť Valdemara II. a dcera českého krále Přemysla Otakara I. Česká princezna se stala národní světicí Dánů, blahodárně působila na královu povahu, orodovala za poddané, pom.

25. 5. 1461

Dcera krále Jiřího z Poděbrad Kateřina byla ten den zasnoubena králi Mayášovi uherskému.

26. 5. 1876

V Praze zemřel český buditel, politik a dějepisec František Palacký - Otec národa.

27. 5. 1421

Toho dne Slezané vtrhli do Čech, vypálili město Poličku kde pobili všechny obyvatele, mnohým jazyky uřezali.

28. 5. 1422

Pražané se Zikmundem Korybutovičem oblehli hrad Karlštejn, kde byla posádka císaře Zikmunda. Chtěli získat královskou korunu, která však byla včas převezena na Velhartice. Oblehatelů bylo celkem 29000 a hrad neúspěšně obléhali 6 měsí.

29. 5. 1916

V Praze zemřel český nakladatel Jan Otto. Narodil se roku 1841 v Přibyslavi a od roku 1871 začal vlastním nákladem vydávat sbírky, publikace a časopisy. Nejznámějším a nejvýznačnějším počinem bylo vydání Ottova Slovníku naučného.