Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách

obálka Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách

Karel Štěpán Lamberk, František Procházka

Vydání: 2.
Datum vydání: 2003
Formát: 165 x 240 mm
Vazba: měkká
Stran: 257
EAN: 9788090287372

      Vyprodáno 

Kniha je netradičně složena ze dvou rozdílných částí. První tvoří romantické vyprávění jakoby vystřižené z Červené knihovny o prosté venkovské dívce, do níž se zamiloval mladík z významného a bohatého šlechtického rodu, které na základě lidového vyprávění z pošumavského kraje napsal profesor sušického gymnázia František Procházka. Ačkoliv jádro příběhu vychází ze skutečné události je pochopitelně romanticky přikrášleno. Autor druhé části se zabývá rodem Lamberků faktograficky od jeho prvních doložených členů až do současnosti.

Obsah

1. Kněžna Káča – Husopaska, Jak se kola dějin otáčela, Smrt předznamenává příchod, Spiknutí, Návrat, Budovatelé, Kletba se naplňuje, Obžínky, Kantor Blaška, Červený šátek, Opovržení, V rušné době, Audience, Svatba, Mezi svými, Království květin, Srnec bělák, Krize, Předtucha, Loupež, Ramberg, Poslední naděje, Dědic nepřichází, Loučení, Rány, Věrna
2. Lamberkové v Čechách – Sokolové z Lamberka, Karel sv. pán z Lamberka – arcibiskup pražský, Lamberkové na Moravě, Lamberkové ve východních a středních Čechách, Lamberkové v jihozápadních Čechách, Popis kaple sv.Erazima v Nezamyslicích, Gustav Jáchym z Lamberka, Uherská linie, Karel Otmar z Lamberka, Česká linie, Konflikty a snahy, Reakce na zpřístupnění kaple sv. Erazima, Pohřby v kapli sv. Erazima v Nezamyslicích, Intervence u Anastáze Opaska – arciopata kláštera Břevnov, Můj názor na historický odkaz šlechty, Zákony týkající se zrušení šlechtických titulů, Titulatura šlechty a názvosloví s ní spojené, Rozrody, Závěr.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

4. 7. 1310

Na Pražském hradě zemřel pan Jindřich z Rožmberka, maršálek království českého a nejvyšší purkrabí pražský.

5. 7. 1880

V Praze Michli se narodil slavný český houslista Jan Kubelík.

6. 7. 1786

Toho dne se poprvé hrálo v "Boudě" neboli "c.k. vlasteneckém českém divadle", jehož dřevěná stavba stála do roku 1789 na Koňském trhu dnešním Václavském náměstí.

7. 7. 1531

Králem Ferdinandem Habsburským byla obnovena konzistoř pražská přijímání podobojí.

8. 7. 1788

Za panování Marie Terezie podle nového pořádku hrdelních práv bylo zrušeno veškeré mučení při výsleších a veřejné pranýřování .

9. 7. 1834

V Praze na Malé Straně se narodil velký český básník Jan Neruda .

10. 7. 1421

Při obléhání hradu Rabí ztratil vojevůdce Jan Žižka z Trocnova své druhé oko.