Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Eliška - všední příběh nevšední ženy

obálka Eliška - všední příběh nevšední ženy

Hana Šímová-Kormundová

Vydání: 1.
Datum vydání: 2009
Formát: 165 x 240 mm
Vazba: pevná
Stran: 128
EAN: 9788086781129

    U nás jen249 Kč SklademKoupit

Knížka nás provází životním příběhem autorčiny babičky, která sice ještě byla dítětem 19. století, ale bylo jí dáno prožít obě světové války a navíc téměř čtvrtstoletí komunistického režimu. Díky tomu, že autorka nám představuje i zajímavé babiččiny předky, přičemž se dokonce pokouší rozluštit jedno dávné rodinné tajemství, stejně jako díky způsobu, jakým líčí své zážitky z častého soužití s milovanou babičkou, vyvstává před námi plastický portrét ženy zcela mimořádného formátu, jež se vždy snažila být prospěšná jak svým nejbližším, tak i širokému okolí. Tak na ni vzpomíná její rodina, tak ji znali i mělničtí spoluobčané. Vydejme se tedy po stopách Elišky Kacerovské do dob už hodně vzdálených, jejichž každodenní skutečnost můžeme spoluprožívat právě prostřednictvím životních osudů hlavní protagonistky i dalších jí blízkých osob.

Obsah

První část (co jsem slyšela) – Nezbytné nahlédnutí do historie: babiččini prarodiče a jejich potomci, Strašice – rodina – dětství a dospívání, Svatba a první léta manželství, Výchova dětí a zapouštění kořenů, Rodinný dům, Růžičkovské intermezzo, V Praze.

Druhá část (co jsem zažila) – První poválečné roky, Svatba strýce Vendy a jeho další osudy, Ještě stále válka, Osvobození, Po válce, Dobrý skutek, Jic už nebude tak jak bývalo, Pokoj se dvěma okny, Padesátá léta, Padesátá léta – pokračování, Odloučení, Po mém návratu, Do nového desetiletí, Opět spolu, Dvě rány, Poslední Kapitola.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

6. 2. 1228

V Praze byl korunován Václav I. zvaný Jednooký, syn Přemysla Otakara I. Vše proběhlo s požehnáním císaře Fridricha II. a pomazání provedl Siffrid z Eppensteina, arcibiskup mohučský.

7. 2. 1862

V Rotterdamu v Holandsku zemřel hudební skladatel František Jan Škroup, zakladatel české opery a tvůrce hudby k hymně Kde domov můj.

8. 2. 994

V klášteře sv. Jiří na pražském hradě zemřela Mlada Přemyslovna, dcera knížete Boleslava I. Kolem roku 970 putovala do Říma, kde vymohla listy papežské pro založení biskupství pražského a na zřízení kláštera benediktinek při chr.

9. 2. 1899

V Praze zemřel historik Josef Emler, který patřil k předním přispívatelům do Riegerova Slovníku naučného. Zásluhou Fr. Palackého získal místo v Zemském archivu, kde pokračoval v mohutné edici Erbenových Regest.

10. 2. 1502

Král Vladislav Jagelonský osobně obnovil úřady konšelské na radnicích Starého i Nového města pražského a novým konšelům prostřednictvím svého sekretáře Jana Šlechty sdělil jejich povinnosti a jak se mají ve svém úřadě chovat.

11. 2. 1566

Na zámku v Řepici zemřel Jan starší z Hodějova, místosudí království českého.

12. 2. 1736

Císařovna Marie Terezie slavila svatbu s Františkem Štěpánem, vévodou lotrinským. Tímto sňatkem byl položen základ vzniku silného habsbursko-lotrinského rodu.

1. 12. 1898

V Praze zemřel český malíř a ilustrátor Luděk Marold.