Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Duch smaragdového kříže

obálka Duch smaragdového kříže

Josef Dolejší

Vydání: 1.
Datum vydání: 2003
Formát: 165 x 240 mm
Vazba: pevná
Stran: 120
EAN: 9788090287396

      Vyprodáno 

Chopit se zbraně na obranu slabých a bezmocných bylo a je pokládáno za základní rytířskou povinnost a ctnost.
Bránit ale ty, které už nikdo jiný bránit nechce, protože je všichni označují stejně za smrti propadlé či za beznadějně neproduktivní a společnosti přítěží, bylo a stále je čestnou výsadou rytířského řádu sv.Lazara Jeruzalémského. Historickou tradicí daná skutečnost, že prvotní rytíři byli za křížových výprav sami malomocní a své poslední síly věnovali budování a hájení útulků jejich nemocných svěřenců, vytváří precedens pro současné poslání řádu. Novodobí řádoví rytíři v duchu této tradice usilují o budování hospiců pro postižené nejzákeřnějšími nemocemi a pomáhají těm, kteří tuto pomoc nejvíce potřebují.
Publikace přináší v přehledu dějiny rytířského řádu sv.Lazara Jeruzalémského od jeho počátků za časů křížových výprav na Předním východě. Jeho působení pod ochranou francouzkých králů – období jeho skvělé slávy i úpadku. Čtenář v knize nalezne pečlivě zdokumentované dějiny řádu od třicátých let 20.století, kdy byl tento řád u nás obnoven knížetem Karlem Schwarzenbergem, do současnosti s ohledem na jeho působení v Čechách.

Obsah

1. Vítězství malomocného krále
2. Brána svatého Lazara
3. Spiritualita smaragdového kříže
4. Lepra – bič boží či neblahá karma
5. Zrození a počátky
6. Řádoví mistři a velmistři ve svaté zemi
7. Na vrcholu slávy a sestup do údolí stínů
8. Přehled řádových velmistrů po ztrátě svatých míst
9. Působení řádu v českých zemích
10. Čeští křižáci
11. Obnovení řádu
12. Dekret
13. Současnost a perspektivy řádu v Čechách a na Moravě
14. Anděl blažené smrti a eutanázie
15. Ústava vojenského a špitálního řádu sv.Lazara jeruzalémského
16. Významné osobnosti řádu
17. Závěrečné slovo autora
18. Resumé

Kalendárium - Historické události, 7 dní

23. 5. 1618

Královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav z Martinic a písař Filip Fabricius byli zástupci českých stavů svrženi okny české kanceláře do hradního příkopu. Tato druhá pražská defenestrace byla počátkem .

24. 5. 1212

Zemřela dánská královna Dagmar (vlastním jménem Markéta), choť Valdemara II. a dcera českého krále Přemysla Otakara I. Česká princezna se stala národní světicí Dánů, blahodárně působila na královu povahu, orodovala za poddané, pom.

25. 5. 1461

Dcera krále Jiřího z Poděbrad Kateřina byla ten den zasnoubena králi Mayášovi uherskému.

26. 5. 1876

V Praze zemřel český buditel, politik a dějepisec František Palacký - Otec národa.

27. 5. 1421

Toho dne Slezané vtrhli do Čech, vypálili město Poličku kde pobili všechny obyvatele, mnohým jazyky uřezali.

28. 5. 1422

Pražané se Zikmundem Korybutovičem oblehli hrad Karlštejn, kde byla posádka císaře Zikmunda. Chtěli získat královskou korunu, která však byla včas převezena na Velhartice. Oblehatelů bylo celkem 29000 a hrad neúspěšně obléhali 6 měsí.

29. 5. 1916

V Praze zemřel český nakladatel Jan Otto. Narodil se roku 1841 v Přibyslavi a od roku 1871 začal vlastním nákladem vydávat sbírky, publikace a časopisy. Nejznámějším a nejvýznačnějším počinem bylo vydání Ottova Slovníku naučného.