Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Duch smaragdového kříže

obálka Duch smaragdového kříže

Josef Dolejší

Vydání: 1.
Datum vydání: 2003
Formát: 165 x 240 mm
Vazba: pevná
Stran: 120
EAN: 9788090287396

      Vyprodáno 

Chopit se zbraně na obranu slabých a bezmocných bylo a je pokládáno za základní rytířskou povinnost a ctnost.
Bránit ale ty, které už nikdo jiný bránit nechce, protože je všichni označují stejně za smrti propadlé či za beznadějně neproduktivní a společnosti přítěží, bylo a stále je čestnou výsadou rytířského řádu sv.Lazara Jeruzalémského. Historickou tradicí daná skutečnost, že prvotní rytíři byli za křížových výprav sami malomocní a své poslední síly věnovali budování a hájení útulků jejich nemocných svěřenců, vytváří precedens pro současné poslání řádu. Novodobí řádoví rytíři v duchu této tradice usilují o budování hospiců pro postižené nejzákeřnějšími nemocemi a pomáhají těm, kteří tuto pomoc nejvíce potřebují.
Publikace přináší v přehledu dějiny rytířského řádu sv.Lazara Jeruzalémského od jeho počátků za časů křížových výprav na Předním východě. Jeho působení pod ochranou francouzkých králů – období jeho skvělé slávy i úpadku. Čtenář v knize nalezne pečlivě zdokumentované dějiny řádu od třicátých let 20.století, kdy byl tento řád u nás obnoven knížetem Karlem Schwarzenbergem, do současnosti s ohledem na jeho působení v Čechách.

Obsah

1. Vítězství malomocného krále
2. Brána svatého Lazara
3. Spiritualita smaragdového kříže
4. Lepra – bič boží či neblahá karma
5. Zrození a počátky
6. Řádoví mistři a velmistři ve svaté zemi
7. Na vrcholu slávy a sestup do údolí stínů
8. Přehled řádových velmistrů po ztrátě svatých míst
9. Působení řádu v českých zemích
10. Čeští křižáci
11. Obnovení řádu
12. Dekret
13. Současnost a perspektivy řádu v Čechách a na Moravě
14. Anděl blažené smrti a eutanázie
15. Ústava vojenského a špitálního řádu sv.Lazara jeruzalémského
16. Významné osobnosti řádu
17. Závěrečné slovo autora
18. Resumé

Kalendárium - Historické události, 7 dní

6. 2. 1228

V Praze byl korunován Václav I. zvaný Jednooký, syn Přemysla Otakara I. Vše proběhlo s požehnáním císaře Fridricha II. a pomazání provedl Siffrid z Eppensteina, arcibiskup mohučský.

7. 2. 1862

V Rotterdamu v Holandsku zemřel hudební skladatel František Jan Škroup, zakladatel české opery a tvůrce hudby k hymně Kde domov můj.

8. 2. 994

V klášteře sv. Jiří na pražském hradě zemřela Mlada Přemyslovna, dcera knížete Boleslava I. Kolem roku 970 putovala do Říma, kde vymohla listy papežské pro založení biskupství pražského a na zřízení kláštera benediktinek při chr.

9. 2. 1899

V Praze zemřel historik Josef Emler, který patřil k předním přispívatelům do Riegerova Slovníku naučného. Zásluhou Fr. Palackého získal místo v Zemském archivu, kde pokračoval v mohutné edici Erbenových Regest.

10. 2. 1502

Král Vladislav Jagelonský osobně obnovil úřady konšelské na radnicích Starého i Nového města pražského a novým konšelům prostřednictvím svého sekretáře Jana Šlechty sdělil jejich povinnosti a jak se mají ve svém úřadě chovat.

11. 2. 1566

Na zámku v Řepici zemřel Jan starší z Hodějova, místosudí království českého.

12. 2. 1736

Císařovna Marie Terezie slavila svatbu s Františkem Štěpánem, vévodou lotrinským. Tímto sňatkem byl položen základ vzniku silného habsbursko-lotrinského rodu.

1. 12. 1898

V Praze zemřel český malíř a ilustrátor Luděk Marold.