Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Britské vyslanectví v Praze, Foreign office a jejich vnímání česko-německého vztahu v Československu v letech 1933-38

obálka Britské vyslanectví v Praze, Foreign office a jejich vnímání česko-německého vztahu v Československu v letech 1933-38

Lukáš Novotný

Vydání: 1.
Datum vydání: 2016
Formát: 148 x 210
Vazba: měkká
Stran: 248
EAN: 9788086781303

 220 KčSleva 35 %-77 KčU nás jen143 KčSklademKoupit

Cílem předkládané monografie, která je založena na několikaletém výzkumu v britském Národním archivu i v dalších zahraničních a domácích archivech, je analýza vnímání a přístupu britského vyslanectví v Praze a prostřednictvím jeho zpráv i britského ministerstva zahraničí (Foreign Office) k problému česko-německého vztahu, respektive vztahu Čechů a Němců v Československu v letech 1933–1938; autor se zaměřil pouze na české země, tzv. karpatské Němce na Slovensku ponechal stranou. Z hlediska časového vymezení se pak jedná o období, kdy se německá menšina v Československu začala po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře pozvolna aktivizovat a postupně i radikalizovat, aby se její velká část přiklonila ve volbách v roce 1935 k Sudetoněmecké straně a aby se o tři roky později velkou měrou podílela na konci první Československé republiky. Byť samozřejmě existovaly výjimky, německá sociální demokracie jí zůstala věrná až do konce její existence.
Autor se v publikaci pokouší nalézt odpovědi např. na otázky: Jak uvažovali vysoce postavení úředníci Foreign Office o Československu a jeho menšinové politice v období od nástupu Adolfa Hitlera k moci a před parlamentními volbami v roce 1935? Jakou názorovou atmosféru vytvářely zprávy z pražské legace uvnitř britského ministerstva zahraničí? Jaké důsledky přinesla změna na diplomatickém postu v Praze v roce 1936 a nástup nového britského vyslance? Jak se změnil přístup legace k vnímání německé menšiny během roku 1937? Jaké varianty zvažovali odpovědní britští diplomaté a politici s ohledem na uspokojení německé menšiny v Československu? Jaký existoval vztah mezi britskou zahraniční politikou a reflexí česko-německého vztahu ve státě, který nepatřil mezi vitální zájmy Britského impéria? Kdy Londýn zformuloval své stanovisko k probíhajícím jednáním mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou?

Obsah

Úvod

Kapitola (stručný přehled od roku 1933
Kapitola (1933)
Kapitola (1934)
Kapitola (1935)
Kapitola (1936)
Kapitola (1937)
Kapitola (1938)

Závěr
Seznam pramenů a literatury
O autorovi
Resumé
Sumary

doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D.

Narozen 1978. Vystudoval obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v roce 2008 zde obhájil disertační práci na téma Postoj konzervativní Baldwinovy vlády k pokusům o vytvoření systému kolektivní bezpečnosti ve 20. letech 20. století. V současné době působí jako vedoucí Katedry historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Věnuje se moderním dějinám Velké Británie (v roce 2013 se stal hlavním autorem odborné monografie Velká Británie a konference v Locarnu. Příspěvek ke studiu kolektivní bezpečnosti ve 20. letech 20. století, spolu s Romanem Kodetem, Plzeň 2013) a problematice německé menšiny v meziválečném Československu (v roce 2012 vydal spolu s Andrejem Tóthem a Michalem Stehlíkem monografii Národnostní menšiny v Československu 1918–1938. Od státu národního ke státu národnostnímu?). Je autorem řady studií v domácích, mezinárodních a zahraničních odborných časopisech. Je šéfeditorem mezinárodního odborného recenzovaného časopisu West Bohemian Historical Review (Plzeň – Hamburg) a členem redakčních rad odborných recenzovaných periodik Prague Papers on the History of the International Relations, Central European Papers a Historický obzor.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

14. 7. 1939

V Praze zemřel malíř Alfons Maria Mucha.

15. 7. 1754

Český kněz a vynálezce Prokop Diviš dokončil svůj první hromosvod.

16. 7. 1401

V Praze zemřel význačný filozof Tomáš Štítný ze Štítného. Nejslavnější jsou jeho díla "Knížky šestery o obecných věcech křesťanských", "Řeči besední" a "Řeči nedělní a sváteční" .

17. 7. 1757

V Cerhenicích u Plaňan se narodil český historik a buditel Jan Bohumír Dlabač. Byl knězem a premonstrátem na Strahově, kde měl ve správě knihovnu. Největším Dlabačovým dílem je trojsvazková encyklopedie stručných monografií o český.

18. 7. 1780

Císař Josef II. přijal titul císaře římskoněmeckého.

19. 7. 1932

Zemřel v Praze pedagog a zakladatel Sokola malostranského Josef Klenka rytíř z Vlastimilu, narozený ve Vilímově 1.4.1853.

20. 7. 1349

V těchto dnech vypukla v Čechách a na Moravě velká morová epidemie, která vyhubila mnoho obyvatelstva. Lidé neumírali na klasické morové hlízy, ale na velké otoky břich a hlavy .