Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Valdštejnův Jičín. Architektura centra frýdlantského vévodství (1621-1634).

obálka Valdštejnův Jičín. Architektura centra frýdlantského vévodství (1621-1634).Novinka

Vydání: 1.
Datum vydání: 2024
Formát: 210 x 297 mm
Vazba: pevná
Stran: 96
EAN: 7788086781471

 439 KčSleva 24 %-109 KčU nás jen330 KčSklademKoupit

Území dnešní České republiky patřilo díky své geografické poloze, lemované věncem hor, k nejstabilnějším územím v Evropě. Jen ojediněle docházelo ke změnám, které narušovaly staletími zpevněné spojenectví zde ležících zemí. Za jedním z takovýchto nevídaných zásahů do uspořádání české státnosti stál mocný demiurg evropské politiky, generalissimus císařských vojsk a vévoda Albrecht z Valdštejna (1583-1634). Po vzoru německých a slezských knížectví odloučil z východního dílu Čech rozsáhlé území. Císařem Ferdinandem II., který byl závislý na Valdštejnových schopnostech, bylo nejprve povýšeno na knížectví (1624) a posléze na vévodství (1627). Podle jednoho z hradů v něm stojících bylo symbolicky nazváno Friedland - Svobodná země. Jeho centrum bylo ve městě Jičíně, předtím nevýznamném poddanském městečku, které vévoda během jednoho desetiletí proměnil v pulsující rezidenční sídlo. Za pomoci řady talentovaných italských architektů a stavitelů byli jeho obyvatelé účastníky obrovského staveniště, které zasahovalo i do okolní krajiny. Protože byla jiná města po neúspěšném stavovském povstání v roce 1547 těžce zasažena restrikcemi, Valdštejnův Jičín vstoupil do dějin jako sice nedokončený, ale i tak impozantní projekt, který neměl do 19. století obdobu.

Obsah

1. Albrecht z Valdštejna a jeho frýdlantské vévodství
2. Starý a nový Jičín, urbanistický koncept města
3. Rezidence Albrechta z Valdštejna, středobod světské moci
4. Dvorský a proboštský kostel sv. Jakuba, duchovní střed města
5. Jezuitská kolej s kostelem sv. Ignáce, centrum obnovené víry
6. Měšťanské a panské domy, obraz příbytků v ideálním městě
7. Komponovaná krajina Jičína, přes pozemský ráj k věčnému životu
8. Letohrádek u valdické obory, místo kratochvíle
9. Kartuziánský klášter ve Valdicích, vévodův poslední odpočinek

Kalendárium - Historické události, 7 dní

6. 2. 1228

V Praze byl korunován Václav I. zvaný Jednooký, syn Přemysla Otakara I. Vše proběhlo s požehnáním císaře Fridricha II. a pomazání provedl Siffrid z Eppensteina, arcibiskup mohučský.

7. 2. 1862

V Rotterdamu v Holandsku zemřel hudební skladatel František Jan Škroup, zakladatel české opery a tvůrce hudby k hymně Kde domov můj.

8. 2. 994

V klášteře sv. Jiří na pražském hradě zemřela Mlada Přemyslovna, dcera knížete Boleslava I. Kolem roku 970 putovala do Říma, kde vymohla listy papežské pro založení biskupství pražského a na zřízení kláštera benediktinek při chr.

9. 2. 1899

V Praze zemřel historik Josef Emler, který patřil k předním přispívatelům do Riegerova Slovníku naučného. Zásluhou Fr. Palackého získal místo v Zemském archivu, kde pokračoval v mohutné edici Erbenových Regest.

10. 2. 1502

Král Vladislav Jagelonský osobně obnovil úřady konšelské na radnicích Starého i Nového města pražského a novým konšelům prostřednictvím svého sekretáře Jana Šlechty sdělil jejich povinnosti a jak se mají ve svém úřadě chovat.

11. 2. 1566

Na zámku v Řepici zemřel Jan starší z Hodějova, místosudí království českého.

12. 2. 1736

Císařovna Marie Terezie slavila svatbu s Františkem Štěpánem, vévodou lotrinským. Tímto sňatkem byl položen základ vzniku silného habsbursko-lotrinského rodu.

1. 12. 1898

V Praze zemřel český malíř a ilustrátor Luděk Marold.