Valdštejnův Jičín. Architektura centra frýdlantského vévodství (1621-1634).

Území dnešní České republiky patřilo díky své geografické poloze, lemované věncem hor, k nejstabilnějším územím v Evropě. Jen ojediněle docházelo ke změnám, které narušovaly staletími zpevněné spojenectví zde ležících zemí. Za jedním z takovýchto nevídaných zásahů do uspořádání české státnosti stál mocný demiurg evropské politiky, generalissimus císařských vojsk a vévoda Albrecht z Valdštejna (1583-1634). Po vzoru německých a slezských knížectví odloučil z východního dílu Čech rozsáhlé území. Císařem Ferdinandem II., který byl závislý na Valdštejnových schopnostech, bylo nejprve povýšeno na knížectví (1624) a posléze na vévodství (1627). Podle jednoho z hradů v něm stojících bylo symbolicky nazváno Friedland - Svobodná země. Jeho centrum bylo ve městě Jičíně, předtím nevýznamném poddanském městečku, které vévoda během jednoho desetiletí proměnil v pulsující rezidenční sídlo. Za pomoci řady talentovaných italských architektů a stavitelů byli jeho obyvatelé účastníky obrovského staveniště, které zasahovalo i do okolní krajiny. Protože byla jiná města po neúspěšném stavovském povstání v roce 1547 těžce zasažena restrikcemi, Valdštejnův Jičín vstoupil do dějin jako sice nedokončený, ale i tak impozantní projekt, který neměl do 19. století obdobu.