Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Valdštejnův Jičín. Architektura centra frýdlantského vévodství (1621-1634).

obálka Valdštejnův Jičín. Architektura centra frýdlantského vévodství (1621-1634).Novinka

Vydání: 1.
Datum vydání: 2024
Formát: 210 x 297 mm
Vazba: pevná
Stran: 96
EAN: 7788086781471

 439 KčSleva 21 %-94 KčU nás jen345 KčSklademKoupit

Území dnešní České republiky patřilo díky své geografické poloze, lemované věncem hor, k nejstabilnějším územím v Evropě. Jen ojediněle docházelo ke změnám, které narušovaly staletími zpevněné spojenectví zde ležících zemí. Za jedním z takovýchto nevídaných zásahů do uspořádání české státnosti stál mocný demiurg evropské politiky, generalissimus císařských vojsk a vévoda Albrecht z Valdštejna (1583-1634). Po vzoru německých a slezských knížectví odloučil z východního dílu Čech rozsáhlé území. Císařem Ferdinandem II., který byl závislý na Valdštejnových schopnostech, bylo nejprve povýšeno na knížectví (1624) a posléze na vévodství (1627). Podle jednoho z hradů v něm stojících bylo symbolicky nazváno Friedland - Svobodná země. Jeho centrum bylo ve městě Jičíně, předtím nevýznamném poddanském městečku, které vévoda během jednoho desetiletí proměnil v pulsující rezidenční sídlo. Za pomoci řady talentovaných italských architektů a stavitelů byli jeho obyvatelé účastníky obrovského staveniště, které zasahovalo i do okolní krajiny. Protože byla jiná města po neúspěšném stavovském povstání v roce 1547 těžce zasažena restrikcemi, Valdštejnův Jičín vstoupil do dějin jako sice nedokončený, ale i tak impozantní projekt, který neměl do 19. století obdobu.

Obsah

1. Albrecht z Valdštejna a jeho frýdlantské vévodství
2. Starý a nový Jičín, urbanistický koncept města
3. Rezidence Albrechta z Valdštejna, středobod světské moci
4. Dvorský a proboštský kostel sv. Jakuba, duchovní střed města
5. Jezuitská kolej s kostelem sv. Ignáce, centrum obnovené víry
6. Měšťanské a panské domy, obraz příbytků v ideálním městě
7. Komponovaná krajina Jičína, přes pozemský ráj k věčnému životu
8. Letohrádek u valdické obory, místo kratochvíle
9. Kartuziánský klášter ve Valdicích, vévodův poslední odpočinek

Kalendárium - Historické události, 7 dní

11. 7. 1856

V Plzni zemřel spisovatel, národní obrozenec a divadelník Josef Kajetán Tyl.

12. 7. 1932

Na Zlínském letišti tragicky zahynul český průmyslník Tomáš Baťa.

13. 7. 1399

V Praze zemřel Petr Parléř, druhý stavitel chrámu svatého Víta na Hradčanech.

14. 7. 1939

V Praze zemřel malíř Alfons Maria Mucha.

15. 7. 1754

Český kněz a vynálezce Prokop Diviš dokončil svůj první hromosvod.

16. 7. 1401

V Praze zemřel význačný filozof Tomáš Štítný ze Štítného. Nejslavnější jsou jeho díla "Knížky šestery o obecných věcech křesťanských", "Řeči besední" a "Řeči nedělní a sváteční" .

17. 7. 1757

V Cerhenicích u Plaňan se narodil český historik a buditel Jan Bohumír Dlabač. Byl knězem a premonstrátem na Strahově, kde měl ve správě knihovnu. Největším Dlabačovým dílem je trojsvazková encyklopedie stručných monografií o český.