Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Lichtenštejnové v Československu

obálka Lichtenštejnové v Československu

Václav Horčička

Vydání: 1.
Datum vydání: 2014
Formát: 148 x 210
Vazba: měkká
Stran: 224
EAN: 9788086781228

 280 KčSleva 32 %-90 KčU nás jen190 KčSklademKoupit

Působení rodu Lichtenštejnů v Československu se neobešlo bez řady dramatických zvratů. Již krátce po první světové válce vyjádřila nová státní moc zájem na provedení pozemkové reformy na šlechtických velkostatcích. Lichtenštejnů se měla týkat dokonce v první řadě. Důvodem byla účast v pořadí prvního knížete Karla na procesu s tzv. českými pány a na pobělohorských konfiskacích. S vyvlastněním většiny svého majetku se rod nesmířil a v období druhé světové války se pokusil dosáhnout její revize. Autor sleduje chování rodiny během nacistické okupace Českých zemí v širších souvislostech a poukazuje mimo jiné i na její příznivý vztah k českým zaměstnancům. Po druhé světové válce došlo ke konfiskaci zbývajícího rodového majetku. Autor odpovídá na otázku, proč k tomuto tvrdému opatření došlo a to bez ohledu na postavení knížete jako panovníka suverénního Lichtenštejnského státu. Věnuje se dlouho trvajícím snahám rodiny tento nepříznivý vývoj zvrátit a současně analyzuje politiku československých úřadů, které si legalitou konfiskace nebyly zcela jisty.

Obsah

Úvod
Lichtenštejnové v Českých zemích do první světové války
Lichtenštejnové a Československo ve dvacátých letech. Zahájení pozemkové reformy a spor o mezinárodní statut knížete Jana II.
Krátké intermezzo. Osobnost a vláda knížete Františka I.
Dokončení pozemkové reformy a normalizace československo - lichtenštejnských vztahů v letech 1929 – 1938
Rod Lichtenštejnů v Českých zemích za druhé světové války
Lichtenštejnové v Českých zemích na sklonku druhé světové války
Uvalení národní správy a konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů v roce 1945
Boj o záchranu zkonfiskovaného majetku do komunistického převratu v Československu v únoru 1948
Československo – lichtenštejnské vztahy v letech 1952-1968
Snahy Lichtenštejnů o odškodnění ze strany Spolkové republiky Německo a majetek zkonfiskovaný po druhé světové válce v Československu
Pražské jaro a jeho důsledky z pohledu československo - lichtenštejnských vztahů
Pokračování snah Lichtenštejnů o dohodu se SRN o odškodnění za majetek zkonfiskovaný po druhé světové válce v Československu
Závěr
Seznam pramenů a literatury

prof. PhDr.Ph.D. Václav Horčička, Ph.D.

Prof. Václav Horčička se na Filozofické fakultě Univerzity Karlově v Praze věnuje výzkumu dějin středoevropské šlechty a dějinám mezinárodních vztahů ve 20. století. Je autorem či spoluautorem tří odborných monografií věnovaných rakousko-uherské zahraniční politice na počátku dvacátého století. V posledních několika letech se soustředil na výzkum československo-lichtenštejnských vztahů. Na toto téma publikoval řadu časopiseckých studií. Společně s Rolandem Marxerem zpracoval z pověření Česko-lichtenštejnské komise historiků dějiny konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů v Československu po druhé světové válce (Liechtenstein und die tschechoslowakischen Konfiskationen von 1945: Vom Zweiten Weltkrieg bis zur Gegenwart, Vaduz 2013). Publikuje v předních zahraničních odborných časopisech (The International History Review, European Review of History: Revue europeenne d'histoire, Zeitschrift für Geschichtswissenschaft, Diplomacy and Statecraft a dalších). Ženatý, jedno dítě.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

27. 7. 1583

O půlnoci zemřel ve věku 68 let pan Bohuslav Hasištejnský z Lobkovicz, tří císařů římských a králů českých rada, později nejvyšší sudí a naposledy komorník království českého.

28. 7. 1742

Císařovna Marie Terezie postoupila Prusku markrabství Horní a Dolní Lužice, knížectví slezské a hrabství kladské.

29. 7. 1856

V Praze zemřel český politik, spisovatel a buditel Karel Havlíček Borovský.

30. 7. 1419

Na radnici Nového Města pražského byla provedena příznivci husitského hnutí defenestrace a zabití dvanácti konšelů.

31. 7. 1627

Mandátem císaře Ferdinanda II. Habsburského bylo náboženství římskokatolické prohlášeno za jediné oprávněné v Čechách. Kdo by neuposlechnul měl se v šestiměsíční lhůtě vystěhovat do zahraničí.

1. 8. 1696

V Žumberku se narodil Prokop Diviš pozdější kněz a vynálezce hromosvodu .

2. 8. 1633

Na americké půdě přistál první Čech - Augustin Heřman, český exulant který se natrvalo usadil v Novém Amsterodamu (nynější New York), kde zastával důležité diplomatické úřady.