Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Lichtenštejnové v Československu

obálka Lichtenštejnové v Československu

Václav Horčička

Vydání: 1.
Datum vydání: 2014
Formát: 148 x 210
Vazba: měkká
Stran: 224
EAN: 9788086781228

 280 KčSleva 32 %-90 KčU nás jen190 KčSklademKoupit

Působení rodu Lichtenštejnů v Československu se neobešlo bez řady dramatických zvratů. Již krátce po první světové válce vyjádřila nová státní moc zájem na provedení pozemkové reformy na šlechtických velkostatcích. Lichtenštejnů se měla týkat dokonce v první řadě. Důvodem byla účast v pořadí prvního knížete Karla na procesu s tzv. českými pány a na pobělohorských konfiskacích. S vyvlastněním většiny svého majetku se rod nesmířil a v období druhé světové války se pokusil dosáhnout její revize. Autor sleduje chování rodiny během nacistické okupace Českých zemí v širších souvislostech a poukazuje mimo jiné i na její příznivý vztah k českým zaměstnancům. Po druhé světové válce došlo ke konfiskaci zbývajícího rodového majetku. Autor odpovídá na otázku, proč k tomuto tvrdému opatření došlo a to bez ohledu na postavení knížete jako panovníka suverénního Lichtenštejnského státu. Věnuje se dlouho trvajícím snahám rodiny tento nepříznivý vývoj zvrátit a současně analyzuje politiku československých úřadů, které si legalitou konfiskace nebyly zcela jisty.

Obsah

Úvod
Lichtenštejnové v Českých zemích do první světové války
Lichtenštejnové a Československo ve dvacátých letech. Zahájení pozemkové reformy a spor o mezinárodní statut knížete Jana II.
Krátké intermezzo. Osobnost a vláda knížete Františka I.
Dokončení pozemkové reformy a normalizace československo - lichtenštejnských vztahů v letech 1929 – 1938
Rod Lichtenštejnů v Českých zemích za druhé světové války
Lichtenštejnové v Českých zemích na sklonku druhé světové války
Uvalení národní správy a konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů v roce 1945
Boj o záchranu zkonfiskovaného majetku do komunistického převratu v Československu v únoru 1948
Československo – lichtenštejnské vztahy v letech 1952-1968
Snahy Lichtenštejnů o odškodnění ze strany Spolkové republiky Německo a majetek zkonfiskovaný po druhé světové válce v Československu
Pražské jaro a jeho důsledky z pohledu československo - lichtenštejnských vztahů
Pokračování snah Lichtenštejnů o dohodu se SRN o odškodnění za majetek zkonfiskovaný po druhé světové válce v Československu
Závěr
Seznam pramenů a literatury

prof. PhDr.Ph.D. Václav Horčička, Ph.D.

Prof. Václav Horčička se na Filozofické fakultě Univerzity Karlově v Praze věnuje výzkumu dějin středoevropské šlechty a dějinám mezinárodních vztahů ve 20. století. Je autorem či spoluautorem tří odborných monografií věnovaných rakousko-uherské zahraniční politice na počátku dvacátého století. V posledních několika letech se soustředil na výzkum československo-lichtenštejnských vztahů. Na toto téma publikoval řadu časopiseckých studií. Společně s Rolandem Marxerem zpracoval z pověření Česko-lichtenštejnské komise historiků dějiny konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů v Československu po druhé světové válce (Liechtenstein und die tschechoslowakischen Konfiskationen von 1945: Vom Zweiten Weltkrieg bis zur Gegenwart, Vaduz 2013). Publikuje v předních zahraničních odborných časopisech (The International History Review, European Review of History: Revue europeenne d'histoire, Zeitschrift für Geschichtswissenschaft, Diplomacy and Statecraft a dalších). Ženatý, jedno dítě.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

25. 5. 1461

Dcera krále Jiřího z Poděbrad Kateřina byla ten den zasnoubena králi Mayášovi uherskému.

26. 5. 1876

V Praze zemřel český buditel, politik a dějepisec František Palacký - Otec národa.

27. 5. 1421

Toho dne Slezané vtrhli do Čech, vypálili město Poličku kde pobili všechny obyvatele, mnohým jazyky uřezali.

28. 5. 1422

Pražané se Zikmundem Korybutovičem oblehli hrad Karlštejn, kde byla posádka císaře Zikmunda. Chtěli získat královskou korunu, která však byla včas převezena na Velhartice. Oblehatelů bylo celkem 29000 a hrad neúspěšně obléhali 6 měsí.

29. 5. 1916

V Praze zemřel český nakladatel Jan Otto. Narodil se roku 1841 v Přibyslavi a od roku 1871 začal vlastním nákladem vydávat sbírky, publikace a časopisy. Nejznámějším a nejvýznačnějším počinem bylo vydání Ottova Slovníku naučného.

30. 5. 1434

Pražané s Plzeňskými a některými českými pány na hlavu porazili Tábory a Sirotky v bitvě u Lipan.

31. 5. 1781

Císař Josef II. zrušil nevolnictví.