Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Lichtenštejnové v Československu

obálka Lichtenštejnové v Československu

Václav Horčička

Vydání: 1.
Datum vydání: 2014
Formát: 148 x 210
Vazba: měkká
Stran: 224
EAN: 9788086781228

 280 KčSleva 32 %-90 KčU nás jen190 KčSklademKoupit

Působení rodu Lichtenštejnů v Československu se neobešlo bez řady dramatických zvratů. Již krátce po první světové válce vyjádřila nová státní moc zájem na provedení pozemkové reformy na šlechtických velkostatcích. Lichtenštejnů se měla týkat dokonce v první řadě. Důvodem byla účast v pořadí prvního knížete Karla na procesu s tzv. českými pány a na pobělohorských konfiskacích. S vyvlastněním většiny svého majetku se rod nesmířil a v období druhé světové války se pokusil dosáhnout její revize. Autor sleduje chování rodiny během nacistické okupace Českých zemí v širších souvislostech a poukazuje mimo jiné i na její příznivý vztah k českým zaměstnancům. Po druhé světové válce došlo ke konfiskaci zbývajícího rodového majetku. Autor odpovídá na otázku, proč k tomuto tvrdému opatření došlo a to bez ohledu na postavení knížete jako panovníka suverénního Lichtenštejnského státu. Věnuje se dlouho trvajícím snahám rodiny tento nepříznivý vývoj zvrátit a současně analyzuje politiku československých úřadů, které si legalitou konfiskace nebyly zcela jisty.

Obsah

Úvod
Lichtenštejnové v Českých zemích do první světové války
Lichtenštejnové a Československo ve dvacátých letech. Zahájení pozemkové reformy a spor o mezinárodní statut knížete Jana II.
Krátké intermezzo. Osobnost a vláda knížete Františka I.
Dokončení pozemkové reformy a normalizace československo - lichtenštejnských vztahů v letech 1929 – 1938
Rod Lichtenštejnů v Českých zemích za druhé světové války
Lichtenštejnové v Českých zemích na sklonku druhé světové války
Uvalení národní správy a konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů v roce 1945
Boj o záchranu zkonfiskovaného majetku do komunistického převratu v Československu v únoru 1948
Československo – lichtenštejnské vztahy v letech 1952-1968
Snahy Lichtenštejnů o odškodnění ze strany Spolkové republiky Německo a majetek zkonfiskovaný po druhé světové válce v Československu
Pražské jaro a jeho důsledky z pohledu československo - lichtenštejnských vztahů
Pokračování snah Lichtenštejnů o dohodu se SRN o odškodnění za majetek zkonfiskovaný po druhé světové válce v Československu
Závěr
Seznam pramenů a literatury

prof. PhDr.Ph.D. Václav Horčička, Ph.D.

Prof. Václav Horčička se na Filozofické fakultě Univerzity Karlově v Praze věnuje výzkumu dějin středoevropské šlechty a dějinám mezinárodních vztahů ve 20. století. Je autorem či spoluautorem tří odborných monografií věnovaných rakousko-uherské zahraniční politice na počátku dvacátého století. V posledních několika letech se soustředil na výzkum československo-lichtenštejnských vztahů. Na toto téma publikoval řadu časopiseckých studií. Společně s Rolandem Marxerem zpracoval z pověření Česko-lichtenštejnské komise historiků dějiny konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů v Československu po druhé světové válce (Liechtenstein und die tschechoslowakischen Konfiskationen von 1945: Vom Zweiten Weltkrieg bis zur Gegenwart, Vaduz 2013). Publikuje v předních zahraničních odborných časopisech (The International History Review, European Review of History: Revue europeenne d'histoire, Zeitschrift für Geschichtswissenschaft, Diplomacy and Statecraft a dalších). Ženatý, jedno dítě.

Kalendárium - Historické události, 7 dní

6. 2. 1228

V Praze byl korunován Václav I. zvaný Jednooký, syn Přemysla Otakara I. Vše proběhlo s požehnáním císaře Fridricha II. a pomazání provedl Siffrid z Eppensteina, arcibiskup mohučský.

7. 2. 1862

V Rotterdamu v Holandsku zemřel hudební skladatel František Jan Škroup, zakladatel české opery a tvůrce hudby k hymně Kde domov můj.

8. 2. 994

V klášteře sv. Jiří na pražském hradě zemřela Mlada Přemyslovna, dcera knížete Boleslava I. Kolem roku 970 putovala do Říma, kde vymohla listy papežské pro založení biskupství pražského a na zřízení kláštera benediktinek při chr.

9. 2. 1899

V Praze zemřel historik Josef Emler, který patřil k předním přispívatelům do Riegerova Slovníku naučného. Zásluhou Fr. Palackého získal místo v Zemském archivu, kde pokračoval v mohutné edici Erbenových Regest.

10. 2. 1502

Král Vladislav Jagelonský osobně obnovil úřady konšelské na radnicích Starého i Nového města pražského a novým konšelům prostřednictvím svého sekretáře Jana Šlechty sdělil jejich povinnosti a jak se mají ve svém úřadě chovat.

11. 2. 1566

Na zámku v Řepici zemřel Jan starší z Hodějova, místosudí království českého.

12. 2. 1736

Císařovna Marie Terezie slavila svatbu s Františkem Štěpánem, vévodou lotrinským. Tímto sňatkem byl položen základ vzniku silného habsbursko-lotrinského rodu.

1. 12. 1898

V Praze zemřel český malíř a ilustrátor Luděk Marold.