Kniha se věnuje působení šlechty ve veřejném životě Československé a Rakouské republiky v období mezi světovými válkami. Pozornost soustředí především na její činnost v obou armádách, diplomacii a politice těchto států. Autoři odpovídají na otázku, do jaké míry byla šlechta ochotna se veřejně angažovat po rozpadu rakousko-uherské monarchie a ustavení republikánských režimů. Identifikují přitom shody, ale i rozdíly v přístupů šlechticů v Československu a Rakousku. Konstatují, že v obou případech šlechta a zejména její nejelitnější část, aristokracie, vnímala nové poměry se značnou nedůvěrou. Na příkladech konkrétních �

Území dnešní České republiky patřilo díky své geografické poloze, lemované věncem hor, k nejstabilnějším územím v Evropě. Jen ojediněle docházelo ke změnám, které narušovaly staletími zpevněné spojenectví zde ležících zemí. Za jedním z takovýchto nevídaných zásahů do uspořádání české státnosti stál mocný demiurg evropské politiky, generalissimus císařských vojsk a vévoda Albrecht z Valdštejna (1583-1634). Po vzoru německých a slezských knížectví odloučil z východního dílu Čech rozsáhlé území. Císařem Ferdinandem II., který byl závislý na Valdštejnových schopnostech, bylo nejprve povýšeno na knížectví (1624) a pos

Kniha, jako první svého druhu, shrnuje veškeré dosud známé i nově zjištěné poznatky o historii i současnosti veřejně přístupných pražských bronzových soch, pomníků a vybraných pamětních desek. Především těch děl, která se nacházejí na území Pražské památkové rezervace a zčásti i v jejím okolí. U každého díla je uvedeno, kdo a kdy jej vymodeloval, kdo a kdy ho, pokud to bylo možné zjistit, v bronzu odlil, kdo a kdy řešil jeho architekturu, kdy bylo dílo odhaleno a předáno veřejnosti apod. V tomto směru napravuje některé omyly v dosavadní literatuře a doplňuje fakta scházející. Publikace je vhodná především pro zájemce o socha�